Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Brač

Brač - informace o ostrově

Brač je třetím největším jadranským ostrovem, je 40 kilometrů dlouhý a 15 km široký. Bračským průlivem (Bračski kanal) je oddělen od pevniny a jeho severní strana je nápadně plošší oproti jižní strmější části. Na jihu ostrova se tyčí poměrně vysoké pohoří s nejvyšším bodem, Vítovou horou (Vidova gora), která dosahuje nadmořské výšky 778 m a zároveň je také nejvyšším bodem na všech Dalmatských ostrovech. Z této hory se člověku naskýtá skvělá vyhlídka na moře, okolní ostrovy a pevninu. Navíc je i místem startu příznivců paraglidingu a létání na rogalu. Zdejší skály jsou převážně vápencové povahy a krasové útvary tu nejsou žádnou zvláštností. Na některých úsecích jsou vápencové kopce se závrty a hlubokými roklemi, jinde zase převládají skály bílé barvy. Od nepaměti se zde také těží kámen, který je i v současnosti velice žádaným stavebním materiálem a byl použit například na stavbu Diokleciánova paláce na pobřeží nebo také Bílého domu ve Washingtonu a vídeňského Parlamentu.

Nezanedbatelnou část ostrova pokrývají borovicové lesy a zemědělská půda. Někde je příroda tvořena „fryganou“, což jsou stále zelené křoviska, zakrslé stromky a byliny. Nikde po celém ostrově však nenaleznete řeky nebo vodu, pouze několik sladkovodních pramenů je u Bolu. Proto musí být voda na Brač dováděna podmořským potrubím z pevniny z řeky Cetiny. Klima je středomořské s vysokým počtem slunečních hodin, kterých je na Brači až 2600 za rok. Výrazněji teplejší moře omývá jižní a západní stranu ostrova, protože jinde výrazně ovlivňují teplotu vody četné podmořské prameny, které vodu znatelně ochlazují.

Místní obyvatelé se živí převážně rybolovem nebo zemědělstvím a chováním dobytka. Nejúrodnější oblast je mezi městy Selca, Novo Selo a Sumartin, případně také mezi obcemi  Nerežišća a Ložišća. Podnebí zde nejlépe prospívá olivovníkům, vinné révě, višním a mandloním. Ostrov byl však osídlen odjakživa, nejprve se zde usadili Ilyrové, po nich sem stejně jako na další ostrovy přišli Řekové, Římané a Benátčané. Po každém národu zde něco zůstalo a tak tu kromě příjemného odpočinku na pláži také můžete podniknout poznávací výlet po zajímavých památkách. K nejnavštěvovanějším patří ilyrské tzv. kyklopské hradby, gradiny (opevněná sídliště) nebo nízké kamenné přístřešky zvané bunje. Z doby římské éry zde zůstala řada sarkofágů a dvě mauzolea. Křesťanské působení na ostrově dalo vzniknout jedenácti starobylých kostelíků pocházejících z 9. – 12. století. Během benátské hegemonie (1420 – 1797) byly ve vnitrozemí postaveny mohutné vily, ale žádné obranné systémy sloužící k ochraně místních obyvatel před piráty a Turky. Nejvýznamnější pamětihodností je ale zřejmě skalní klášter Blaca ležící západně od Zlatého mysu. Za prohlídku také stojí Dračí jeskyně na jihu a renesanční církevní památky po  celém ostrově.

Mezi nejdůležitější letoviska patří Supetar a Bol, ale krásnou dovolenou můžete strávit i ve městech Povlja, Sutivan, Milna, Splitska nebo Postira. Nepopiratelnou předností ostrova jsou krásné pláže s dostatkem zeleně a kvalitní moderní hotely. Turistům se také nabízí k pronájmu soukromé domky a vily. Letovisko v Bolu je navíc známé i jako místo ideální pro jachting, potápění a windsurfing. Navíc zdejší pláž Zlatni rat je pokládána za nejkrásnější na Jadranu.