Horažďovice prosluly chovem perlorodek

Město Horažďovice hrálo ve středověkých Čechách významnou úlohu. Předchůdcem dřívějšího hradu a nynějšího zámku Horažďovice byla gotická tvrz postavená Bavory. Renesanční, barokně upravený zámek byl několikrát přestavěn z původní tvrze ze 13. století a pozdějšího městského gotického hradu.

Původní horažďovický hrad byl s nejvyšší pravděpodobností zbudován společně s opevněním města někdy kolem roku 1279. První skutečná zmínka o něm se datuje až z roku 1467, kdy Horažďovice náležely Rackovi z Kočova.

Horažďovice byly v minulosti městem mocného rodu Bavorů ze Strakonic a posléze pánů z Hradce, Švihovských z Rýzmberka a pánů ze Šternberka. Malý horažďovický zámek nestačil, a proto ho postupně tito majitelé rozšířili a přestavěli na renesanční zámek. Za majitelů Švihovských a Šternberků nabyl původně malý hrádek rozsáhlou přestavbou podobu renesančního rozlehlého sídla.

Šternberkové byli posledními vlastníky zámku, kteří do jeho vzhledu zasáhli zásadním způsobem. V letech 1681 – 1692 ho Václav Vojtěch ze Šternberka nechal podle projektu vlašského stavitele Salominiho přestavět v barokním slohu. Po roce 1708 se pak majitelé horažďovického panství střídali až do roku 1834, kdy zámek zakoupil kníže Rudolf Kinský. Kinským pak Horažďovice zůstaly v majetku až do roku 1945.

Zámek s hranolovou věží je tvořen patrovými budovami s renesančními arkádami, které obklopují zámecké nádvoří s kašnou. Vlastní zámek je čtyřkřídlá budova, do níž se vchází od jihu průjezdem s barokním portálem. Kdysi pozdně gotická čtverhranná věž se vypíná v severozápadním nároží zámku. V severozápadním sousedství zámku stojí šestiboký raně barokní gloriet z konce 17. století. Gloriet je malá otevřená zahradní stavba, obvykle stojící na vyhlídkovém místě.

Prohlídkovou trasu tvoří zámecké prostory, městské muzeum, sezónní výstavy a nově otevřená interaktivní rukodělná dílna s názvem „Návrat k tradicím“. V ní si mohou zájemci z řad návštěvníků vyzkoušet stará řemesla z Pošumaví. Ve stálé zámecké expozici si mohou návštěvníci prohlédnout bohatou freskovou výzdobu velkého sálu s motivy bitvy pod Vyšehradem, tureckých válek a válek o rakouské dědictví z období vlády Marie Terezie.

V zámecké kapli sv. Kříže z doby kolem roku 1680 mohou příznivci umění obdivovat freskovou a obrazovou výzdobu spolu s oltářem ze 17. století. Nástropní freska z roku 1712 zobrazuje Povýšení svatého Kříže. V zámecké věži je umístěna galerie, která je zaměřena především na díla zobrazující Horažďovice a blízké okolí. V areálu zámku je již řadu let tradičně pořádán hudební festival Zámecké hudební létu.

V areálu zámku se nachází městské muzeum, které nabízí milovníkům historie pravěké a středověké archeologické nálezy. Součástí výstavní expozice je také zajímavý soubor dokladů o působení cechů ve městě a pozoruhodné ukázky středověkého umění a zbraní z období husitských válek. Je zde také připomenut život židovské komunity. Dále se muzejní expozice věnují životu ve městě v 19. století včetně slavných rodáků, a v neposlední řadě chovu perlorodek v Otavě.

Ve středověku totiž prosluly Horažďovice chovem otavských perlorodek. První zmínky o chovu perlorodek pocházejí z roku 1594, kdy pánové Jan a Karel Rummerskirchové nechali dovézt z Holandska násadu přibližně 10 tisíc kusů perlorodek a založili v Horažďovicích jejich umělý chov, který se tu udržel až do poloviny 20. století. Perlorodky v mlýnském náhonu už jsou minulostí, ale řeka plyne dál a svou krásu neztrácí. Celý areál nabízí kromě muzea řadu dalších využití a díky odhalené podzemní chodbě i tajemství, lákající především v létě nejen národ vodáků.

Zámek Horažďovice je situovaný v severozápadní části města. Dostupný je od náměstí prostorem bývalého předzámčí, kde do dnešních dnů stojí několik z původních hospodářských budov zahrnující například i pivovar. Dnes už vlastně zaniklé zámecké zahrady se rozprostíraly jednak v bývalém parkánu městského opevnění, jednak na rozlehlé ploše severozápadně od zámku.