Drniš - středisko ovocnářství a vinařství
Drniš je historické město ve vnitrozemí Dalmácie, které proslulo výrobou vína, tradičním pršutem i dramatickou krajinou kaňonu řeky Čikoly. Město s tureckou minulostí a pozůstatky pevnosti nabízí zajímavé spojení dalmatské historie, přírody a autentické atmosféry mimo hlavní turistická centra.
Chorvatské město Drniš ležící ve vnitrozemí Dalmácie je známé jako středisko ovocnářství a vinařství. Rozkládá se v hlubokém kaňonu řeky Čikoly, v místech, kde si řeka prodírá cestu do údolí a vine se směrem k Šibeniku. Historie Drniše sahá až do 15. století, kdy zde stávala pevnost, jež odrážela četné útoky Turků.
V roce 1526 bylo město dobyto a rozšířeno Turky, kteří si z něj vybudovali jedno ze svých stanovišť. Vysoko nad městečkem byla v 16. století postavena turecká pevnost. Kolem pevnosti vyrostla vesnice s mešitou a lázněmi. Za tureckých válek byla pevnost dobyta Benátčany, vesnice téměř vyhlazena a hradní mešita přeměněna na katolický kostel zasvěcený sv. Antonínovi. Z minaretu se následně stala zvonice kostela sv. Rocha. Do kostela sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj) byla zakomponována turecká mešita.
V průběhu Chorvatské války za nezávislost byl dne 18. září roku 1991 Drniš napaden vojskem Srbské Krajiny. Následující den srbské síly město obsadily a připojily jej ke svému území. Teprve v roce 1995 byl Drniš opět uveden pod vládu Chorvatska a Srbové odešli do exilu. Většina Chorvatů se po válce do města vrátila, zatímco Srbové se stali uprchlíky. Ještě dnes jsou v okolí Drniše roztroušeny rozvaliny válečných obranných objektů s vysokými zdmi.
Nedaleko Drniše leží vesnice Otavice, která je rodištěm rodičů slavného chorvatského sochaře Ivana Meštroviće. Ten v obci pro sebe a svou rodinu postavil mauzoleum, které má podobu jednoduché kamenné krychle s mělkou kupolí.