Prvič - informace o ostrově

Chorvatský ostrůvek Prvič je součástí Šibenického souostroví v Severní Dalmácii, nacházející se jen půl námořní míle od pevniny. Rozkládá se na ploše 2, 37 km2 a na délku měří 3, 1 kilometru. Navazuje na sousední ostrov Zlarin, jehož je díky podmořským mělčinám vlastně přirozeným pokračováním.

Prvotní osídlení ostrova se datuje do raného středověku, ale teprve v 15. století začalo docházet k osídlení trvalému. Lidé z pevniny na ostrově hledali úkryt před nájezdy Turků. Ostrov byl původně pojmenován Prvica nebo Prvina po starochorvatském bohu jara. Původní obyvatelé ostrova se živili zemědělstvím, chovem dobytka a rybolovem. Svůj dobytek však pásli také na sousedních ostrovech Tijat a Zmajan. V současnosti je zdrojem obživy místních lidí turistický ruch, většina jich však nepracuje na ostrově, ale v nedalekém Šibeniku. Ti, kteří na ostrově zůstali se nadále živí zemědělstvím, především pěstováním fíků, oliv a vinné révy.

Z ostrova Prvič se pomalu stává významný turistická destinace. Je totiž dobře dostupný z pevninských letovisek i okolních ostrovů. Na ostrov připlouvají lodní linky plující po trase Šibenik - Zlarin – Prvič a dále do Vodic. Povrch ostrova je kopcovitý, nevyšší bod dosahuje nadmořské výšky 75 metrů. Pobřeží na severovýchodě se jen mírně svažuje do vod Jaderského moře, zatímco jihozápadní pobřeží je příkřejší. Ze svahů jednotlivých kopců se naskýtá krásný výhled na okolní krajinu s malebnými zátokami a sousední ostrovy.  Zdejší přístav se nachází v hluboké zátoce, která chrání kotvící lodě a jachty před větrem.

Na Prviči najdete čisté pláže lemované borovými lesíky a malebné zátoky, které potěší především návštěvníky preferující klidnou dovolenou v téměř nedotčeném prostředí. Mořská voda v okolí Prviče je podle nedávno vykonaného měření jednou z nejčistších na chorvatském Jadranu. Na ostrově nejsou žádné hotelové komplexy, ubytování je možné pouze v soukromých domcích místních obyvatel. Na ostrově Prvič se nachází dvě osady Luka a Šepurine. Luka vyrostla na jihovýchodním pobřeží ve stejnojmenné zátoce. Do dnešních dní se v obci podařilo zachovat kostel sv. Marie a klášter z roku 1461, který sloužil hlaholským mnichům.

Šepurine najdete na opačné straně ostrova, na jihozápadním pobřeží. V centru městečka se tyčí kostel sv. Rocha z roku 1620, který ukrývá cenný dřevěný barokně zdobený oltář. V roce 1878 zde byl vystavěn také nový farní kostel Panny Marie. Nejstarší památkou celého ostrova je však šepurinský kostel Gospina Pohodejna z roku 1479. Pokud byste se vydali na sever ostrova, narazili byste na jednu ze zajímavostí a tou je letní usedlost rodiny Draganió-Vrančié, vystavující několik ceněných uměleckých prací. Směrem na severovýchod se z vod Jadranu vynořuje malinkatý ostrůvek Lupac a k vidění je zde také útes Galijola. Vyznavači vodních sportů budou na Prviči nadšení, skýtá totiž ideální podmínky pro potápění a vyjížďkám na lodi.