Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Krapina je významnou archeologickou lokalitou

V severní části Chorvatska se nedaleko hranic se Slovinskem nachází asi 5 tisícové městečko Krapina, které je administrativním centrem župy Krapina-zagorje. Proslavilo se především jako naleziště „Homo krapinensis“, který žil v období paleolitu. Město i se svým okolím je tak považováno za významnou archeologickou lokalitu.

První zmínky o Krapině pocházejí z roku 1193, kdy byl v těchto místech na ochranu stejnojmenné řeky vybudován hrad. Když nebezpečí útoku ze strany Turků pominulo, ocitl se hrad v rukou Keglevićů a stal se významným administrativním střediskem. Do dnešních dní se hrad ale nepodařilo dochovat. V polovině 14. století byla Krapina královským obchodním městem a koncem 15. století také sídlem chorvatského bána. V 17. století se celá Krapina začala proměňovat v náboženské centrum. Velký vliv na to mělo vybudování františkánského kláštera a barokního kostela sv. Kateřiny. Zdejší sakristie a některé klášterní prostory jsou vyzdobeny osobitými freskami Ivana Rangera.

Na vědeckém poli je dnes Krapina doslova fenoménem. Kostra neandrtálce byla objevena paleontologem Dragutinem Gorjanovićem-Krambergerem v roce 1899 v jeskyni situované ve stráni kopce Hušnjak. V současnosti je kostra více než 100 tisíc let starého člověka uložena v Archeologickém muzeu v Záhřebu, kde si ji mohou lidé prohlédnout. Další předměty nalezené v této lokalitě však uchovává krapinské Muzeum evoluce. Jde většinou o hrobové nálezy, jako jsou nástroje a zbraně. Přímo v jeskyni byly kromě kostí dvacítky lidí, objeveny také předměty, které jim sloužily k lovu, jako třeba hroty, sekera z kostí a další. Dnes jsou v jeskyni k vidění rekonstrukce pralidí a zvířat v životní velikosti.

Na jednom z městských náměstí se tyčí pomník Ljudevita Gaje, který se v roce 1809 v Krapině narodil. Během první poloviny 19. století se mu podařilo zařadit mezi prominentní postavy hnutí, jež prosazovalo obrodu chorvatské politiky a kultury. Krapina je dnes dobře dostupná železnicí, která ji spojuje s městy Zabok, Celje a s hlavním městem Záhřebem.

Pokud se vydáte směrem na severovýchod od Krapiny, po pár kilometrech narazíte ve vesničce Trški Vrh na jedinečný kostel Panny Marie Jeruzalémské, který je považován za nejskvostnější ukázku barokního slohu v celém Chorvatsku. Byl vystavěn v letech 1750 až 1761 na čtvercovém půdorysu, jeho zvonice je završena cibulovou bání. Nejkrásnější na kostele je však jeho interiér – zdi, klenby, stropy a kupoli pokrývá soubor fresek s biblickými výjevy ze života Panny Marie. Všechny jsou dílem štýrskohradského umělce Antona Lerchingera. Velmi ceněný je také hlavní oltář se sochou Madony, která byla dovezena v roce 1669 z Jeruzaléma. Oltář vytvořil sochař Filip Jacob Straub rovněž ze Štýrského Hradce. O výzdobu kazatelny a ostatních tří oltářů se zasloužil zlatník a sochař Anton Mersi.

- jap -

Další články z Chorvatska:
Gračišče, starobylá vesnice na Istrii
Primošten - město na ostrově i pevnině
Ostrov Šolta - klidná dovolená v Chorvatsku
Gradac - nejjižnější letovisko Makarské riviéry

Článek byl zobrazen 25 220 krát.