Paestum – archeologické naleziště světového významu

Na jihozápadním pobřeží Itálie se v kraji zvaném Kampánie rozkládá Paestum, které patří k nejromantičtějším a nejpůsobivějším archeologickým souborům v zemi. Podařilo se zde dochovat trosky chrámů, které jsou nejzachovalejšími monumenty řeckého stavitelského umění na italské pevnině.

Paestum leží v rovině nedaleko Salernského zálivu, v zátoce Tyrhénského moře. Toto turisticky významné pobřežní a historické městečko se pyšní troskami chrámů a nekropolí z roku 600 před Kristem. Nejdominantnějšími stavbami jsou tři téměř dokonale zachovalé dórské chrámy, které je možné považovat za největší, jaké kdy vznikly v řeckém světě. Mnoho lidí říká, že jsou dokonce krásnější než mnohé chrámy nacházející se přímo v Řecku.

Paestum původně neslo název Poseidonia - Neptunovo čili Poseidonovo město. Jednalo se o kolonii založenou Řeky v 6. století před naším letopočtem. Roku 273 před Kristem ji obsadili Římané a dali ji dnešní název Paestum. Po epidemiích malárie a zpustošení města a kraje Saracény v roce 887 našeho letopočtu zůstalo město opuštěné. Znovuobjevení se dočkalo až v 18. století.

Po staletí zapomenuté místo, ukryté pod travnatým podrostem bylo objeveno během stavby silnice v 18. století. Tehdy byly při vykopávkách odkryty skvostné chrámy a četné zříceniny. Od té doby zde soustavně probíhají práce, v letech 1952 až 1964 bylo odkryto celé město. Kouzlo této lokality spočívá také v nádherném okolí a poklidném venkovském prostředí.

Nejgrandióznějším a nejlépe dochovaným chrámem je Tempio di Nettuno – Neptunův chrám postavený v 5. století před Kristem. Téměř neporušené na něm zůstalo břevnoví a trojúhelníkový štít, střechu se bohužel nepodařilo dochovat. Nedaleko od něj se tyčí nejstarší chrám Tempio di Hera – Héřin chrám, známý také pod názvem Basilika – byl tak totiž chybně identifikován archeology v 18. století a tento název mu již zůstal.

Pokud vstoupíte do komplexu branou Porta Aurea na severní straně naleziště, tak první důležitou stavbou, na kterou narazíte, bude chrám bohyně Ceres - Tempio di Cerere. Byl postaven kolem roku 500 před Kristem a na počátku křesťanské éry byl přestavěn na kostel. I když byl pojmenován po bohyni Ceres, je ve skutečnosti zasvěcen bohyni Athéně. Cestou po vydlážděné silnici Via Sacra minete amfiteátr a fórum.

Další řecké a římské stavby sice již nejsou tak významné, ale rozhodně stojí za zhlédnutí. Dobrou celkovou představu o oblasti získáte během procházky kolem zdejších hradeb, které jsou více než tři kilometry dlouhé a silné až 7 metrů. Rozhodně se nenechejte ujít návštěvu Museo Nazionale s nálezy z místa západně od chrámů. Nejslavnějším a nejvíce vzrušujícím muzejním exponátem je Tomba del Tuffatore z roku 480 před naším letopočtem. Jde o Hrobku potápěče, která je vyzdobena pěti nástěnnými malbami, které původně tvořily část rakve. Jsou možná jedinými řeckými nástěnnými malbami dochovanými z tohoto období. Nejslavnější z pětice obrazů je ta, na které je vyobrazen nahý potápěč skákající do modrého moře. Tato scéna je neobvyklou alegorií znázorňující přechod ze života ke smrti. V muzeu si můžete prohlédnout také expozici okapů zdobených lvími hlavami, votivních keramických předmětů a soch.

Kromě zmíněných historických pokladů nabízí současné Paestum i dokonale vybavené moderní turistické objekty, které umožňují prožití nezapomenutelné dovolené. Vysněná dovolená zde čeká na aktivní jedince, kteří se nespokojí jen s nicneděláním na plážích, ale chtějí také poznávat a objevovat stále něco nového. Paestum společně s akropolí je také významné zemědělské středisko, odkud se vyváží především jižní ovoce, víno a ryby.

V nejbližším okolí můžete navštívit malebný ostrov Capri, Amalfi, Pompeje, městečko Padula a mnoho jiných neméně zajímavých míst. Také Agropoli vzdálené asi 3 kilometry má velice pěkné historické centrum, vystavěné na skalním masivu. Zde na vás při procházce úzkými uličkami dýchne atmosféra starých časů. Navštívit zde můžete řadu kostelů a místní hrad, který je zpřístupněn veřejnosti. Charakteristický je také malý turistický přístav.