Sardinie fascinuje plážemi, nuragy i sloní skálou
Poznávací zájezdy do Itálie zavedou návštěvníky od antických památek Syrakus přes vulkanické Liparské ostrovy až po normanské skvosty Sicílie. Itálie okouzlí bohatou historií, nádhernou přírodou i jedinečnými městy, která patří k největším pokladům Evropy.
Když se řekne Itálie, spousta lidí si vybaví Řím, Benátky, Milán, Madrid či několik nejznámějších přímořských letovisek. Fajnšmekři však dobře vědí, že k tomuto prosluněnému jihoevropskému státu patří i řada krásných ostrovů. Druhým největším a zároveň jedním z nejoblíbenějších je Sardinie, ležící mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem.
Pobřeží připomíná Karibik
Smaragdový klenot Středomoří, i takto se přezdívá Sardinii. A nutno podotknout, že rozhodně ne náhodou. Voda tu má barvu, kterou nikde jinde v Evropě nenajdete. Nejenže je až neuvěřitelně čistá, ale navíc její teplota je tak akorát – žádné kafe ani ledárna, prostě příjemně osvěžující. Pláže pak někteří zcestovalí jedinci přirovnávají k těm v Karibiku.
Dovolená na Sardinii ale nepřitahuje jenom mořem, pěší turisté i cyklisté často míří do horské oblasti Gennargentu mezi provinciemi Nuoro a Ogliastra nebo do dalších míst obdivovat krásy přírody. Sardinii se často přezdívá také „ostrov barev“. Kvete tady totiž úplně všechno, jinak je ale místním symbolem pivoňka.
Místním unikátem jsou nuragy
Na své si zde přijdou i milovníci historie. Sardinie, respektive její vnitrozemí, je totiž plná nuragů. O co se jedná? Nuragy jsou kónické kamenné stavby, částečně připomínající věže středověkých tvrzí, které známe přece jen podstatně důvěrněji. Jedná se o pozůstatek nuragské civilizace, respektive nuragské kultury, která na Sardinii existovala od 18. století před naším letopočtem až do 3. století před naším letopočtem. Pojmenována je podle typických objektů, jichž se na ostrově nacházelo téměř sedm tisíc.
Foto: Santu Antine
Do současnosti se jich zachovalo „pouze“ několik set. Mezi nejznámější patří Santu Antine, stojící na území Torrabla nedaleko Sassari, a Majori, který se nachází v oblasti Tempio. Nuragy jsou vysoké až dvacet metrů a mají tvar komolého kužele. Postaveny jsou z velkých bloků bez použití malty, tzv. nasucho. Kameny jsou často opracované, a to zejména v horní části věže. Vedle samostatných nuragů a nuragových komplexů (např. Su Nuraxi u městečka Barúmini) se dochovaly rovněž svatyně, jež mají podobu posvátných nádrží, pravděpodobně sloužících kultu vody, nebo se jedná o takzvané obří hroby. Dále na ostrově najdeme dávné sochy a další artefakty.
Nezapomeňte se vyfotit u Sloní skály
Pokud zavítáte na sever do oblasti Castelsardo, nezapomeňte se vyfotografovat u Roccia dell‘ Elefante. Sloní skála, což je doslovný překlad, vás jistě zaujme. Jde o mohutný lávový blok, který při pohledu z jistého úhlu tvarem velmi připomíná sloní tělo. Je částečně pokrytý lišejníky a stojí hned u silnice číslo 134 vedoucí z Castelsarda do Sedini. Sloní skála je prý nejfotografovanějším kamenem Sardinie, mýlí se však ten, kdo se domnívá, že jde o výtvor člověka.
Foto: Sloní skála
Původ tohoto přírodního díla je unikátní. Kdysi dávno se odlomila a skutálela do údolí část skalního komplexu Monte Casteddazzu. Zůstala tam dlouhé tisíce let, během nichž kámen zvětrával a postupně získal podobu slona s chobotem. Lidé v době bronzové ve „slonovi“ vydlabali místnůstky, jež vyzdobili reliéfy s kresbami a symboly ze živočišné a rostlinné říše (najdete mezi nimi např. kravské rohy a býčí hlavy). Byla to hrobka, tzv. domus de janas, s pohřební komůrkou.