Vánoce na Kypru
Vánoce na Kypru nejsou jen o dárcích a sváteční tabuli. Ostrov si dodnes uchoval řadu starých zvyků, legend o tajemných bytostech Kallikantzari, rodinných oslav i náboženských tradic, které provázejí celé období od Vánoc až do svátku Tří králů.
Oslava Vánoc začíná stejně jako v Řecku 40 dní předem a je spojena s půstem. Od začátku prosince se v domech a bytech maluje a hospodyňky začínají s úklidem, sháněním potravin a dárků. V domácnostech to pak voní nejen čistotou, ale i pečenými sušenkami, sladkostmi jako jsou například finikoty (kurapiedes - plněné pistáciemi a oříšky). V domech s krbem se opéká vepřové maso (Luntza), hovězí (pasturma), klobásky nebo houby.

Začíná se též nakupovat. Samozřejmě stejně jako u nás lákavé nabídky a oslnivé slevy se objevují jako reklama obchodníků v časopisech, novinách a v televizi. Všichni si vybírají nové oblečení, které si vezmou 1. ledna, aby uvítali příchod nového roku.
Podle pověsti se právě v období Vánoc (12 dnů svátků až do svátku Světel) říká, že vylézají čerti z pekla (Kallikantzari), aby zabránili narození Ježíška a škodili lidem. Ale nedaří se jim to. Z trhlin a průrev v zemi vylézají na povrch, nemají rádi světlo, takže v průběhu dne se schovávají. Ale v noci ožívají a začíná jejich řádění. Protože jsou malí, někteří velmi malí, mohou se dostat do domů přes komín, klíčovou dírkou, prasklinou, oknem nebo dveřmi. V domácnostech řádí a libují si, když najdou nádoby s olejem, mastné pánve, hrnce a nádobí. Potraviny svýma špinavýma rukama a nehty znečistí a všude zanechávají své výkaly. Jediná pozitivní věc na nich je, že nikdy nic neukradnou. Ale ten nepořádek, který zanechají… Jejich jméno pochází ze slov Kalos - dobrý a Kantharos – pojmenování brouka. Kallikantzari vždy zmizí na svátek Světel (6.1.) poté, co je voda vysvěcena kněžím. Když odcházejí, je možné slyšet, jak říkají: „Musíme odejít, protože bláznivý kněz přišel s jeho kadidlem a svěcenou vodou.“
- Kolem 22. až 24.12. se konají na vesnicích zabijačky prasat - chystají se klobásky, Lountza - vepřová panenka, která se nechává usušit na sluníčku. Též se připravuje Zalatina - podobná pochoutka naší tlačence a škvarky, které se ukládají do sádla.
- 24.12. se zdobí vánoční stromeček - nejčastěji borovička, která zůstává ozdobena až do svátku Světel 6.1. Ve Vánoční den jdou všichni ráno do kostela, potom se schází celá rodina u někoho v domě a začíná oslava, jídlo, pití, hudba/písně a tanec. Samozřejmě písně vždy začínají koledami a dalšími vánočními písničkami. Děti chodí od domu k domu, v ruce mají tradiční vánoční hudební nástroje - triangl a bubínek a zpívají vánoční koledy. Za odměnu dostávají vejce, sýr, mandle nebo něco, co hospodyňky právě nachystaly a upekly. Zábava v domě, která začíná v poledne, pokračuje až do večera. Tančí se a zpívá. Samozřejmě se podává několik chodů jídel a nechybí ani grilované vepřové, kterému Kypřané říkají Suvla.
- 31.12. - všichni se chystají na příchod nového roku a Svatého Vasila, který přinese též dárky. Večer se samozřejmě opět scházejí přátelé, známí, příbuzní a oslavují doma nebo v podnicích, hotelích. Při tom jedí, pijí, zpívají a tancují až do půlnoci a následně se začínají zpívat novoroční koledy.
- 1. ledna po probuzení děti nacházejí u postele nebo pod postelí dárky, které jim přinesl Svatý Vasil (Agios Vasilios). Všichni si hned oblékají věci, které dostali a odcházejí do kostela. V poledne se schází rodina opět u někoho v domě a oslavy pokračují. Začíná se zpívat novoroční koleda a písničky o Svatém Vasilovi, vypráví se staré rodinné příběhy a historky. Stejně jako o Vánocích, tak i na Nový rok trvá zábava a veselí dlouho do večera. Tradičním novoročním jídlem je krůta. Odpoledne se krájí též Vasilopita - slaný koláč, do kterého se zapéká mince. Vasilopitta se krájí na tolik dílků, kolik se sešlo členů rodiny a kdo minci objeví, tak toho čeká celý nadcházející rok šťastný.
- 6. ledna - zalézají čerti (Kalikatzari) opět do podsvětí, neboť se jim nepodařilo zmocnit se Ježíška. Jedná se o svátek Světel - den, kdy se svátky chýlí ke konci, říká se jim Ta Theofania nebo Epiphany - což je požehnání nejen vodě - 'The Blessing of the Waters' , ale i lodím, člunům… Tento svátek přišel z Egypta ze 2. století našeho letopočtu. Theofania je třetím a současně posledním svátkem z 12 dnů Vánoc. Lidé by si měli vyčistit své duše a navrátit se k přírodě. Ten samý den kněz navštěvuje všechny domky na vesnici a žehná domu a lidem, kteří ho obývají. Ve městech, která jsou na pobřeží, se lidé schází v přístavu, kde metropolita hází kříž do moře a plavci se snaží kříž vylovit ze studené vody. Toho nejúspěšnější čeká samozřejmě obdiv od přítomných a štěstí po celý rok.