Rhamnus - archeologické naleziště za hranicemi Athén
Rhamnus patří k nejzajímavějším a zároveň nejméně navštěvovaným archeologickým lokalitám v Attice. Ruiny starověkého města, chrám bohyně Nemesis i probíhající vykopávky nabízejí jedinečný pohled do historie mimo hlavní turistické trasy.
Za hranicemi řecké metropole Athény se rozkládá poměrně odlehlé a málo navštěvované archeologické naleziště Rhamnus. Možná právě díky špatné dostupnosti se tuto historickou lokalitu podařilo zachovat v poměrně dobrém stavu a je považována za jednu z nejpůvabnějších v celé oblasti Attiky.
Abyste mohli tyto končiny navštívit, bude nejlepší volbou pronájem auta nebo taxi. Z hlavního města sem sice jezdí autobusy, ale jen ve velmi dlouhých intervalech. Navíc mají konečnou zastávku v nejbližší vesnici, odkud je to k samotnému nalezišti ještě pěkný kus cesty. Pokud se nenecháte odradit a cestu přesto absolvujete, určitě nebudete litovat. Je docela pravděpodobné, že budete mít nakonec celý Rhamnus jen pro sebe, nejezdí sem téměř žádní turisté, spíše jen milovníci historie, dějin a archeologie.
Říkáte si tedy, proč je vůbec archeologické naleziště otevřeno pro veřejnost, když sem nikdo nezavítá? Ve skutečnosti je návštěvníkům přístupná jen nepatrná část památek, od roku 1975 zde totiž neustále probíhají vykopávky. Jakmile dojde v budoucnu k důkladnému prozkoumání i zbývajících prostor a archeologické práce budou ukončeny, bude zpřístupněn Rhamnus v celé své kráse. Poté se počítá také s nárůstem návštěvnosti a rozvojem turistického ruchu v této oblasti.
Naleziště bylo pojmenováno po pichlavém křoví zvaném „ramnos“, které se zde hojně vyskytuje. Trosky starověkých staveb jsou roztroušeny po úbočí svahu nad mořem a jsou porostlé bujnou vegetací. V době, kdy zde nejsou vědci a archeologové dělají ruinám společnost jen motýli a ještěrky, které se při sebemenším pohybu blesku rychle ukryjí ve škvíře mezi kameny. I když zde památek není nijak moc, je dobré o nich vědět alespoň pár informací. Je známo, že zde byla uctívána řecká bohyně odplaty Nemesis, která lidem podle jejich zásluh udělovala štěstí či neštěstí.
Podle historiků se v těchto místech před porážkou u Marathonu vylodily perské oddíly. Ty z chrámu bohyně Nemesis odcizily mramorový blok, který sloužil jako připomínka triumfálního vítězství nad Athéňany. Peršany však za tento čin stihla pomsta v podobě neúspěchu ve zmíněné bitvě. Dnes na místě, kde stával chrám, naleznete jenom trosky, ale základy stavby z 6. století před Kristem jsou stále jasně patrné.