Salona – památka na římskou éru

Asi 5 km od Splitu se nachází rozvaliny starověkého římského města Salona, které bylo zničeno na počátku 7. století. V dnešní době jsou tyto pozůstatky součástí průmyslového města Solin a přitahují pozornost turistů i vášnivých historiků. Ruiny Salony jsou považovány za nejdůležitější archeologické místo v Chorvatsku.

První zmínka o Saloně pochází z roku 119 před Kristem, kdy se zde usadily ilyrské kmeny Dalmatů, kteří začali budovat osadu. Zhruba v 1. století před naším letopočtem jej vystřídali Římané, za vlády císaře Diokleciána se město stalo významným oblastním centrem. Největšího rozkvětu dosáhla Salona v 3. a 4. století, tehdy zde žilo kolem 60 tisíc obyvatel. Za vlády Augusta se o Saloně mluvilo jako o kolonii Martia Julia Salonae a později o metropoli provincie Dalmatia. Období blahobytu a prosperity však bylo ukončeno nájezdy Slovanů a Avarů v roce 614, kteří Salonu úplně zničili a zanechali napospas osudu.

Autor: Adam Baker

Salonští obyvatelé tehdy uprchli z města a uchýlili se do opuštěného paláce, který pro sebe nechal kousek od města vystavět císař Dioklecián. Nově příchozí lidé neuchovali původní velkolepý vzhled paláce a starobylá stavba se pozvolna začala měnit a kolem ní začalo vznikat nové město, město Split. Úpadek Salony měl tedy za následek rozvoj středověkého Splitu.

S archeologickými pracemi se v Saloně začalo na konci 19. století. Průzkum tedy trvá již více jak 150 let, ale zatím se podařilo odhalit pouze malou část původního města. Zachovaly se mnohé městské zdi, náměstí, zbytky chrámů a nekropolí, divadlo, amfiteátr, termální lázně, raně křesťanská bazilika, biskupský palác a další památky poukazující na kdysi slavné město. Část akvaduktu, starověkého systému zásobování vodou, se využívá dodnes. Během archeologických prací se podařilo zjistit, že Salonu tvořily dvě části, vybudované v odlišných obdobích. Původní staré centrum „Urbs vetus“ bylo později doplněno novou částí „Urbs nova“.

Městem v dobách jeho největší slávy procházela významná obchodní stezka, proto se zde při vykopávkách podařilo nalézt množství předmětů. Většina z nich je vystavena v muzeu ve Splitu a dalších městech. Návštěvu areálu je dobré uskutečnit s průvodcem, je totiž velmi rozsáhlý a tabulky s označením pro individuální prohlídku jsou zatím nedostatečné. Přitom jednotlivé hlavní archeologické lokality jsou od sebe vzdáleny i několik set metrů.

Prohlídku Salony je dobré začít u nekropole Manastirine. Toto pohřebiště schraňovalo relikvie salonských světců, obětí Diokleciánova pronásledování křesťanů. Na hřbitově je i hrob mučedníka sv. Domni, jemuž je zasvěcena splitská katedrála. Rozvaliny této nekropole a přilehlé baziliky se podařilo dochovat v poměrně dobrém stavu. Severně najdete starokřesťanský hřbitov Marusinac s hrobem místního mučedníka sv. Anastázia. Vila Tusculum byla vystavěna ve 20. století pro archeologa Frana Buliće, který se velmi zasloužil o uskutečnění zdejšího archeologického průzkumu. Bulić byl ředitelem Archeologického muzea ve Splitu a velkou část svého života zasvětil právě pracím v Saloně. V budově se dnes nachází jeho malé muzeum a pamětní místnost.

O něco dále se rozprostírá nejbohatší areál se stavebními pozůstatky, nachází se zde například lázně z 1. století. V raně křesťanském období byla většina zdejších budov upravena na náboženské objekty, proto velkou část zabírají ruiny bazilik, baptisteria a biskupského paláce. Nejznámějšími památkami těchto míst jsou Městská a Honoriova bazilika s půdorysem řeckého kříže. Patrné jsou také fragmenty brány Cesarea se dvěma osmibokými věžemi po stranách.

Pokud se vydáte směrem na západ, dorazíte k raně křesťanskému pohřebišti - nekropoli Kapljuć. V nejvýchodnější části města se pak rozkládají impozantní zříceniny amfiteátru z druhé poloviny 2. století. Ten byl postaven z cihel a obložen kamenem. Původně byl schopen pojmout 18 až 20 tisíc diváků. V současné době jsou z něj patrné jen základy a části spodní tribuny. Amfiteátr sloužil údajně k simulování námořních bitev, tzv. naumachií.

Na okraji Starého města stojí divadlo, které bylo navrženo v první polovině 1. století po Kristu. Podařilo se z něj dochovat pouze zlomky sedadel a část jeviště. V sousedství divadla se rozkládalo fórum, které bylo politickým a obchodním srdcem města. V dobách největší slávy města se v okolí fóra tyčily ještě další důležité budovy.

Jednou z nejzachovalejších staveb starověké Salony je akvadukt z 1. století, jehož pozůstatky si můžete prohlédnout přímo v centru města. Akvaduktem se i ve středověku přiváděla voda z řeky Jadra. Na konci 19. století musel projít několika úpravami, ale jeho jižní část je využívaná dodnes. Zbytky antického vodovodu na lokalitě Dujmovača jsou dobře viditelné i z hlavní komunikace ze Splitu do Solinu.

- jap -

Předchozí články z Chorvatska:
Císařská Opatija
Nedostupný Velebit
Primošten