Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Kornati

Kornati - informace o souostroví

Souostroví Kornati je situováno v centrální části Jaderského moře, asi 28 km západně od Šibeniku, 13 km jihozápadně od Murteru a 28 km jižně od Zadaru. Kornati jsou nejčlenitějším a nejhustším souostrovím v evropské části Středozemního moře. Jedna z legend praví, že Kornati jsou hromadou bílých skal, které tu Bůh hodil do moře, a pak byl s výsledkem nadmíru spokojen. Jiný zdejší mýtus mluví o tom, že Kornaty mají tolik ostrůvků, kolik je dní v roce.

Souostroví Kornati se rozkládá mezi ostrovem Dugi otok na severozápadě, ostrovem Žirje na jihovýchodě a ostrovy Pašman, Vrgada a Murter na severu a severovýchodě. Na ploše zhruba 320 km2 je roztroušeno přibližně 150 ostrovů, ostrůvků a útesů. Délka souostroví je asi 25 km a největší šířka je 13 km. Ostrovy vytvářejí čtyři řady ležící paralelně s Dinárským pásmem ze severozápadu k jihovýchodu. Vápencové ostrovy nemají žádné prameny ani vodní toky. Vegetace je velmi řídká kvůli nerovnoměrnému rozložení srážek a teplot v letním období.

Souostroví Kornati je svou panenskou přírodní krásou rájem pro jachtaře, potápěče a všechny milovníky samoty. Jsou zde dvě jachtařské základny - na ostrově Piškera a Žut. Probíhá tu i výuka. Zejména škola na Piškeře je na vysoké úrovni a těší se vynikající pověsti mezi jachtaři z celé Evropy. Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb, hlavonožců a jiných mořských živočichů.

Historie zdejšího osídlená sahá hluboko do minulosti. Souostroví nese název po největším ostrově, který se jmenuje Kornat. Ten byl osídlen již v mladší době kamenné a počínaje touto etapou pokračoval v těchto místech kulturní vývoj osídlení utěšeně dále. Stopy nejrůznějších kultur jsou patrné po celém území souostroví dodnes. Pozůstatky římských sídel jsou patrné nejen na některých ostrovech, ale i v moři.

Například v oblasti Tarac jsou k vidění ruiny ilyrského opevnění a staveb. Obydlí si tu stavěli už v 1. století n. l. starověcí Římané – konkrétně v jeskyni na ostrově Lavsa a u mořského průlivu Mala Proversa je to římská vila. Římané byli také v 6. – 7. století staviteli opevnění na kopci Tureta.

Další svědkové minulosti se nacházejí na ostrově Vela Panitula. V 16. století zde zanechali své stopy Benátčané, kteří tu vybudovali strážní věž. Jejím hlavním úkolem byla kontrola nad rybařením v oblasti. Z téhož období se datuje založení kostela Panny Marie v Taracu na ostrově Kornat. Ten byl však vybudován na pozůstatcích raně křesťanské baziliky z 6., případně 7. století. K tomuto kostelu, se každým rokem 1. července pořádá z Murteru slavnostní procesí na lodích a člunech.

Původní předkové současného obyvatelstva Kornat a majitelů půdy se do zdejší oblasti dostali až v 17. století. Šlo o pastýře a nájemce půdy, které najala šlechta ze Zadaru, protože jim tehdy zdejší půda patřila. Když zanikla Benátská republika, jali se šlechtici ze Zadaru prodat svou půdu do rukou nájemců, kteří žili na ostrově Murter. Stalo se, že v průběhu 19. století vlastnili obyvatelé Murteru téměř většinu souostroví. Jejich hlavní obživou bylo hlavně pastevectví ovcí a pěstování oliv, vinné révy, ale také rybaření. Později až ve 20. století se dalším významným zdrojem příjmů stal turistický ruch.

Jedna z nejkrásnějších náboženských událostí v Chorvatsku je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Proslulý kostelík se nachází na jihozápadním pobřeží ostrova Kornat. Nejen obyvatelé Murteru, ale i dalších okolních ostrovů směřují každoročně 1. července na svých lodích a člunech k Podtarackému zálivu na pouť P. Marii, aby si u ní vyprosili požehnání. K ostrovu plují poutníci z širokého dalekého okolí, mezi nimiž bývá i hodně turistů. Slavnost vrcholící bohoslužbou před kostelem je totiž přehlídkou nádherných lidových krojů, slavnostních rouch kněží i korouhví bratrstev. V tuto dobu se sem sjíždějí i jachtaři.

Některé ostrovy byly v minulosti pro svou členitost a četné dobře chráněné zátoky s bezpečnými přístavy nebo kotvišti vyhledávány piráty. V průběhu 2. světové války pak sloužily jako úkryt partyzánům.

Kornati - národní park

Národní park souostroví Kornati byl vyhlášen v roce 1980 jako pátý tehdy jugoslávský národní park. Začala se zde budovat organizační a materiálně-technická základna pro rozvoj cestovního ruchu. Byl však kladen důraz na to, aby se tento rozvoj nijak nedotkl a nenarušil přírodu a jedinečný svět flóry a fauny, jak na moři, tak i na samotných ostrovech.

celý článek

 

Další články