Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Cestování autem do Chorvatska je pro obyvatele České republiky čím dál populárnější. Chorvatsko je totiž jednou z našich nejoblíbenějších destinací pro letní dovolenou, za což může právě jeho relativní blízkost. Ročně se k Jadranu vydá až milion českých turistů, přičemž více jak polovina volí cestu po vlastní ose.

Cestovní doklady – Chorvatsko je členem EU!

Kdo se chystá do Chorvatska po 1. červenci 2013, jede již do země Evropské unie. Přestože se však Chorvatsko stalo členem EU, není současně členem Schengenského prostoru, tento krok je plánován až na rok 2015. Z toho důvodu jsou po občanech ČR i dalších zemí EU nadále na hranicích vyžadovány cestovní doklady. Do Chorvatska je však možné se dostat nejen s cestovním pasem (platným minimálně po dobu pobytu v zemi), ale i platným občanským průkazem ČR vydávaný od druhé poloviny roku 2000. Od 19. 8. 2011 jsou občanské průkazy akceptovány rovněž jako platné cestovní doklady pro vstup na území Chorvatské republiky při letecké přepravě. Děti mladší 15 let však musí mít svůj vlastní cestovní pas. Zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů bylo k 1. červenci 2011 zrušeno. Provedené zápisy dětí v cestovních dokladech rodičů byly platné pouze do 26. června 2012.

Další potřebné doklady pro cestu do Chorvatska

Nezapomeňte si vzít s sebou také Evropský průkaz zdravotního pojištění. Je nutný, pokud byste potřebovali ošetřit v chorvatském zdravotnickém zařízení (vztahuje se to pouze na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče). Průkaz ovšem nepokrývá náklady na převoz nebo repatriaci pacienta zpět do ČR, proto je dobré si před cestou uzavřít ještě doplňkové cestovní zdravotní pojištění.

Jedete autem? Stačí český řidičský průkaz

Jet do Chorvatska vlastním automobilem je rozhodně dobrá volba, pokud ovšem máte vozidlo v pořádku a vlastníte všechny potřebné náležitosti. Jestliže má vaše auto už nejlepší léta za sebou, počítejte s tím, že budou se špatným stavem vašeho automobilu problémy. Jako cizinec jste vždy snadnou kořistí pro místní policii, proto je nutné věnovat velkou pozornost především technickému stavu vozidla. Dále je nutné si obstarat povinnou výbavu, cestovní a havarijní pojištění a také povinné ručení.

Pro cestu do Chorvatska musí být řidič vybaven českým řidičským průkazem (mezinárodní řidičský průkaz není nutný), osvědčením o technickém stavu automobilu a dokladem o zaplacení pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla v zahraničí, tzv. zelenou kartou. Tato zelená karta je dokladem povinného ručení a zajišťuje případné bezproblémové vypořádání se s nehodami. Chrání tak nejen vás, ale i ostatní účastníky dopravních nehod před placením obrovských sum za způsobenou škodu. Dobrým doplňkem zákonného pojištění vozidel je také havarijní připojištění. Abyste si cítili na cestách v bezpečí, využijte rovněž pojištění s dostatečnými asistenčními službami v zahraničí. Auto musí být vybaveno mezinárodní poznávací značkou.

Kolik bude cesta stát?

Pokud jste se rozhodli využít pro cestu k moři vlastní auto, získáte tím naprostou svobodu pohybu. Je vám však také jasné, že značnou finanční položkou budou již samotné náklady na provoz automobilu. Nejvíce peněz pohltí náklady na pohonné hmoty - počty ujetých kilometrů se přece jenom budou pohybovat v řádech stovek, nebo třeba i tisíců. Přiznejme si, ceny benzínu nejsou zrovna nízké a při průměrné spotřebě kolem 7 litrů na 100 kilometrů se bude suma za benzín pohybovat na několika tisícovkách. Pokud však jedete v autě čtyři, je to vlastně poměrně levné. Pro dvě osoby už by to tak výhodné nebylo. Ceny benzínu, nafty a LPG jsou v Chorvatsku téměř srovnatelné s Českou republikou (benzin 9,99 = 34,30 Kč, nafta 9,28 = 31,90 Kč). Čerpací stanice jsou rozmístěny po celé zemi a některé z nich bývají otevřeny nonstop. Informace o cenách pohonných hmot najdete na www.hak.hr a www.ina.hr.

Dálniční známky

Další položkou budou dálniční známky. Slovensko má 10denní známky za 10 eur a měsíční za 14 eur. V Rakousku pořídíte 10 denní dálniční známku pro vozidlo do max. hmotnosti 3,5 tuny za 8,3 eur, dvouměsíční za 24,2 eur. Ve Slovinsku je o dost dražší, týdenní vyjde na 15 eur a měsíční na 30 eur. V Maďarsku stojí týdenní (platnost 9 dní) 2 975 HUF (asi 266 Kč), měsíční pak 4 780 HUF (asi 427 Kč). Vyhráno má ten, kdo pojede přes Německo, protože tam nemusí řidiči kupovat žádné dálniční známky. Průjezd německých dálnic je pro všechny osobní automobily zdarma, poplatky se vybírají pouze u vozů nad 12 tun.

Mýtné

Co se týče mýta, tak na jeho placení narazíte v některých rakouských tunelech (zejména Katschbergtunnel, Tauerntunnel, Felbertauern-Tunnel, Karawankentunnel a Tauernschleuse). Se dvěma zpoplatněnými tunely se setkáte také v Německu, kde za ně zaplatíte kolem 12 eur (pouze cesta tam). Také přímo v Chorvatsku si za mýtné připlatíte, v červnu 2012 bylo totiž zdraženo o 15% a zdražila také chorvatská kuna. Například za mýto na trase Záhřeb-Split zaplatíte 181 kun, což je 615 Kč.

Letos je již možné platit mýtné elektronickou krabičkou – zařízením zvaným ENC. Tyto krabičky jsou dostupné na všech mýtných branách a to nonstop. Mýto placené přes ENC je o 22% levnější a navíc na mýtnicích můžete projet bez zastavení zvláštní branou. Prodávají se tři typy předplacených balíčků, pro cestu do Splitu a zpět postačí balíček prostřední za 544 kun, což je okolo 1900 Kč.

Každého jistě napadne, že by mohl ušetřit tím, že by omezil jízdu po dálnici, ale to se příliš nedoporučuje - cesta je i tak dost dlouhá a únavná. Jednou z možností, jak ušetřit nějakou tu korunu je zapůjčení úspornějšího vozidla jezdícího třeba na LPG. V případě, že máte vozidlo jen půjčené, si nechejte podepsat plnou moc k vycestování do zahraničí. Rovněž musíte splňovat potřebné náležitosti, mít zaplaceno povinné ručení a vlastnit povinnou výbavu. Chorvatské policisty jistě nebude zajímat, že právě vy nejste majitelem vozidla, ve kterém jedete.

Jak to funguje na hranicích?

Přestože je již Chorvatsko zemí Evropské unie, dochází na hranicích stále ke kontrolám dokladů. Vstupem Chorvatska do EU však došlo k režimu volného pohybu osob, zboží a služeb a Chorvatsko se stalo součástí jednotného evropského celního prostoru. Přestaly platit dosavadní celní předpisy a na hranicích odpadly veškeré celní kontroly. Je umožněn bezcelní převoz zboží neobchodní povahy určeného pro osobní potřebu do hodnoty až 300 eur na osobu, v letecké a lodní dopravě je určen limit 430 eur. Lidé si tak mohou do Chorvatska přivézt vše, co potřebují.

Předpokládá se, že na hranicích Chorvatska s ostatními zeměmi EU budou co nejdříve zavedeny společné hraniční kontroly, které výrazně urychlí průjezd hranicemi. Zastavovat se tak bude pouze na straně jednoho státu a vše bude vyřízena během jediného zastavení – „one-stop“. Pokud s sebou do Chorvatska vezete i svého domácího mazlíčka, musíte jej vybavit mezinárodním očkovacím průkazem pro malá zvířata a také mikročipem. Nutné je potvrzení o očkování proti vzteklině a celkovém zdraví zvířete – tyto doklady vydává veterinární správa.

Kdy a kudy vyrazit na cestu?

Načasování odjezdu je velmi důležité, neboť se díky tomu můžete vyhnout těm nejhorším zácpám, které se na dálnicích pravidelně tvoří. Pokud je to možné, vyhněte se cestování o víkendu, kdy na dovolenou vyráží spousta lidí.

Nejoblíbenější a nejrychlejší trasa do Chorvatska vede přes rakouskou Vídeň a slovinský Maribor (v případě cesty na Istrii přes Lublaň). Tuto trasu využívají především cestující z Moravy, ale i někteří z Čech. Vede přes Brno a Mikulov, odtud pokračuje na Vídeň, přes Graz a Maribor do Záhřebu. Nakonec se ocitnete na dálnici vedoucí do Splitu. Tato trasa je považována za tu nejklasičtější. Přibližně 1100 km dlouhou trasu do Dalmácie zdoláte za necelých 11 hodin (v závislosti na kolonách apod.). Kdo však jede do Chorvatska na déle než týden, nechce většinou platit 30 eur za měsíční slovinskou dálniční známku. Proto řada řidičů dává přednost objízdné trase dlouhé cca 60 km, díky které se zcela vyhnou dálnici.

Druhá alternativní trasa, která je velmi pohodlná, vede přes slovenskou Bratislavu a maďarskou Budapešť. Její výhodou je fakt, že převážná část vede po dálnici, pouze na krátkých úsecích na Slovensku a u maďarsko-chorvatské hranice je nutné z dálnice sjet. I když je o nějakých 150 km delší než předchozí varianta, mnoho turistů si ji oblíbilo. Trasu o délce 1250 kilometrů zdoláte přibližně za 12 hodin. Pokud jste se rozhodli ji vyzkoušet, nezapomeňte si zakoupit dálniční známky! Na Slovensku vyjde 10denní známka na 10 eur a v Maďarsku týdenní na 2 975 HUF.

Severomoraváci a Slezané mohou kromě klasické trasy přes Vídeň vyzkoušet ještě další možnost a tou je cesta přes slovenskou Bytču, kde se dá napojit na dálnici do Bratislavy. Poté se dá jet po maďarské hlavní silnici na město Szombathely a dále k přechodu Letenye-Goričan do Chorvatska. Celkem je to 1074 km, což se dá zvládnout za 12 a půl hodiny.

Většina cestovatelů z Prahy a Západních Čech využívá další variantu, která vede přes Plzeň a dále po německé dálnici. Projíždíte německými městy Řezno a Mnichov, dále přes rakouský Salcburk, Villach, slovinskou Lublaň až do chorvatské Puly. Tato trasa je dlouhá „jen“ 982 kilometrů a ujet se dá za 10 hodin. Zdržení však může nastat u Mnichova, kde se pravidelně tvoří několikakilometrové kolony. Tato trasa vede přes placené rakouské tunely, s čímž je třeba počítat. Její výhodou jsou však nádherné výhledy, které se v horských oblastech naskýtají.

Pro Pražany a Jihočechy je ideální také cesta přes České Budějovice, Linec a Graz, kde je dále možné se napojit na dálnici z Vídně (v případě cesty na Dalmácii) nebo odbočit na Lublaň (v případě cesty na Istrii). Tato trasa je nejkratší trasou směřující do Dalmácie, ale není nejrychlejší. Za cca 11 a půl hodiny zdoláte 1039 kilometrů.

Vzdálenosti českých a chorvatských měst + orientační časy:

Praha – Pula = 769, 4 km, (11,5 hodin)
Praha – Split = 964, 5 km (15 hodin)
Praha – Dubrovník = 1149, 2 km (18 hodin)
Brno – Pula = 686, 4 km (9 hodin)
Brno – Split = 810, 5 km (13 hodin)
Brno – Dubrovník = 983, 4 km (15 hodin)
Ostrava – Pula = 827, 4 km (12, 5 hodin)
Ostrava – Split = 953, 5 km (15, 5 hodin)
Ostrava – Dubrovník = 1088, 1 km (18, 5 hodin)

Dopravní předpisy v Chorvatsku

Pravidla silničního provozu jsou shodná s těmi našimi, jezdí se vpravo a dopravní značení je také totožné, s výjimkou několika značek. Chorvatská dálniční a silniční síť je v dobrém stavu a je poměrně rozsáhlá. Podél pobřeží se táhne silnice E65- Jadranská magistrála, která patří mezi nejkrásnější a také nejvytíženější chorvatské silnice. Maximální povolená rychlost je v obcích 50 km/h, na silnicích mimo obec 90 km/h, na rychlostních silnicích 110 km/h a na dálnicích 130 km/h. Za překročení rychlosti hrozí pokuta od 500 do 7 000 kun.

V Chorvatsku se velmi tvrdě postihuje jízda pod vlivem alkoholu. Obecně povolená hranice alkoholu v krvi je 0.05%, v případě nehody je však alkohol v krvi výraznou přitěžující okolností. Také pokud vám ještě nebylo 24 let, jste profesionální řidič nebo řídíte vozidlo nad 3,5 tuny, platí pro vás limit 0.00%!!! Nejjednodušším řešením, jak se vyhnout problémům je tedy před jízdou nepít vůbec. Policie má právo zjišťovat obsah alkoholu v krvi dechovou zkouškou, krevní zkouškou nebo zkouškou obsahu alkoholu v moči.

Chorvaté zpřísnili v roce 2013 postihy řidičům. Dne 1. ledna 2013 vešla v platnost novela trestního zákona Chorvatské republiky, která udává, že trestnímu stíhání podléhá tzv. rozpustilá jízda. Jde o takový styl řízení automobilu, který ohrožuje zdraví, nebo životy ostatních – může tak jít o porušení padesátky v obci, předjíždění kolony na nepřehledném místě, jízdu pod vlivem alkoholu, opiátů, nebo psychotropních látek. Za rozpustilou jízdu hrozí řidiči až 3 roky vězení!

Jak řidič, tak i spolujezdci mají povinnost používat bezpečnostní pásy, děti do 12 let nesmí sedět na předních sedadlech. Zakázáno je při jízdě používat mobilní telefon, povoleno je to pouze se sadou hands-free. Všechna vozidla musí být rovněž vybavena autolékárničkou, reflexní vestou a výstražným trojúhelníkem. Motorová vozidla musí mít v zimním období i ve dne rozsvícená potkávací světla.