Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Biševo - Brač - Cres - Čiovo - Dugi Otok - Goli Otok - Hvar - Ilovik - Ist - Iž - Koločep - Korčula - Kornati - Krapanj - Krk - Lastovo - Lokrum - Lopud - Lošinj - Mljet - Murter - Pag - Palagruža - Pašman - Rab - Souostroví Brijuny - Silba - Susak - Šipan - Šćedro - Šolta - Ugljan - Unije - Vir - Vis

U pobřeží Chorvatska, které je v délce asi 5790 kilometrů omýváno vodami Jaderského moře, se nachází přibližně 1200 ostrovů, ostrůvků a útesů. Všechny jsou rozesety v teritoriálních vodách Chorvatska, které zaujímají plochu cca 31 000 km2. Na všech jadranských ostrovech žije v současnosti okolo 125 tisíc obyvatel.

Pokud bychom porovnali ostrovní území Chorvatska s jeho pevninskou částí, zjistili bychom, že ostrovy zaujímají výrazně menší plochu. Oproti pevnině jsou však zajímavější svým rozmístěním, členitostí pobřeží a povrchem. Většina chorvatských ostrovů má hornatý charakter, ale úrodná údolí vhodná pro zemědělství. Oblasti, které jsou chráněné před studeným větrem bóra, bývají zalesněné a zelené, naopak nechráněná místa jsou zcela holá, pustá a ostrovy v těchto místech působí nehostinně. V dávných dobách byly všechny z těchto ostrovů součástí pevniny, o čemž svědčí jejich uspořádání do skupin a také směr, kterým se táhnou. Dokladem tohoto tvrzení je také fakt, že mají totožné geologické složení jako pevnina.

Všechny chorvatské ostrovy mají středomořské klima, které se vyznačuje dlouhými a suchými léty, mírnými a deštivými zimami. Z toho důvodu a také díky úžasným přírodním předpokladům, jsou vyhledávány za účelem letní rekreace a odpočinku. Turisté na nich najdou mnohem více soukromí a klidu, než v mnohých vyhlášených turistických centrech na pevninském pobřeží Chorvatska. Navíc díky jisté izolovanosti zde mají návštěvníci ještě možnost poznat pravou atmosféru Chorvatska. Mnohá místa ještě nebyla v takové míře zasažena moderními vymoženostmi a turistickým ruchem.

Velkých ostrovů je celkem 69, ale trvale osídleno je jen 50 z nich. Ostatní jsou ostrůvky s délkou pobřeží do 10 kilometrů, útesy a tzv. hřebeny. Největším chorvatským ostrovem je Krk s rozlohou 409 km2 ležící v Kvarnerském zálivu.  Patří do vnitřního pásu skupiny Kvarnerských ostrovů, stejně jako ostrov Rab, Pag a menší ostrov Goli Otok. K ostrovům vnějšího pásu patří druhý největší chorvatský ostrov Cres s rozlohou 404 km2 a ostrovy Lošinj, Unije, Susak a Ilovik. Všechny tyto ostrovy nabízí velmi dobré podmínky pro turistický ruch.

Podél západního pobřeží Istrijského poloostrova se rozkládá souostroví Brijuni, které je tvořeno dvěma většími a třinácti menšími ostrovy. Pouze dva hlavní ostrovy Veli Brijun a Mali Brijun jsou přístupné turistům. Od roku 1984 se totiž na území ostrovů rozkládá národní park a z toho důvodu zůstala většina území neobydlená. Zdejší podnebí vytváří vhodné podmínky pro více než 700 druhů středomořského a subtropického rostlinstva.

Severodalmatské ostrovy se táhnou od severozápadu k jihovýchodu a jsou uspořádány do několika řad. Mezi sebou jsou odděleny úzkými průlivy. Na severozápadě je souostroví tvořeno ostrovy Silba, Olib, Molat, Sestrunj a Vir. Na jihovýchodě jsou pak rozesety ostrovy Pašman, Ugljan, Iž, Žirje a Dugi otok, který je největším ostrovem tohoto souostroví. Zvláštní souostroví pak tvoří Kornati, které jsou nejčlenitějším a nejhustším souostrovím v evropské části Středozemního moře. Celkem jde o 150 vápencových ostrovů, ostrůvků a útesů, na jejichž území se rozkládá Národní park Kornati opatrující jedinečné přírodní krásy. Dalšími severodalmatskými ostrovy jsou Murter, Ist, Kaprije, Prvič, Vrgada, Krapanj, Zlarin a Žižanj. Jižní hranice severodalmatských ostrovů je tvořena mysem Ploča nedaleko městečka Rogoznica.

Mezi nejznámější Středodalmatské ostrovy patří Brač, který je zároveň třetím největším ostrovem Chorvatska. Mimořádným počtem kulturních a architektonických památek vyniká další ostrov Hvar, nabízející taktéž výborné podmínky pro vodní sporty. Skvělé ubytovací kapacity najdete na ostrůvku Čiovo lemovaném zátokami s oblázkovými plážemi. Ostrov Šolta se proslavil především včelařstvím a dnes je vyhledávaným centrem turistů. Součástí tohoto souostroví je také ostrůvek Vis známý již z období antiky. Dalšími zajímavými ostrovy jsou Biševo, Brusnik. Drevenik Veli a Drvenik Mali, Jabuka, Svetac či Šćedro. Celé toto souostroví je na severozápadě ohraničeno mysem Ploča, na jihu a jihovýchodě Korčulským a Neretvanským průlivem.

Od Pelješackého a Korčulského průlivu se směrem na jih táhnou Jihodalmatské ostrovy, které se opět dělí na vnitřní a vnější pás. Ve vnitřním pásu najdete Elafitské souostroví, které je tvořeno ostrůvky Lopud, Koločep a Šipan. Vnějším pásem se rozumí ostrůvky Korčula, Mljet, Lastovo a Palagruža. Poněkud osamoceně leží ve vodách Jadranu nedaleko Dubrovníku ostrůvek Lokrum, na němž byla vyhlášena přírodní rezervace ochraňující exotické druhy rostlin.