Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Lastovo – velmi prospěšná izolace

V oblasti Jižní Dalmácie se na ploše 50 km2 rozprostírá kopcovitý ostrov Lastovo, který není českým turistům ještě příliš známý. Přitom je doslova oázou klidu a ticha, kde si člověk může užít opravdu pohodovou dovolenou. Všude kolem je jen nedotčená příroda a azurově modré, čisté moře.

Povrch tohoto 9 km dlouhého ostrova je tvořen dolomitovými údolími, která jsou doplněny krasovými plošinami a závrty. Zdejší vápencové svahy jsou rovněž bohaté na jeskyně. Nejvyšším bodem je vrchol Hum dosahující nadmořské výšky 415 metrů, na němž se nachází kostelík sv. Jiří. Na ostrově neteče povrchová voda a pitnou vodu nabízí pouze plošina Prgovo. Pobřeží ostrova je převážně strmé, ale najdou se i malebné ukryté pláže. Okolní moře je poměrně hluboké, u Lastova se nachází dvě hluboké zátoky. První z nich je Skrivena Luka v jižní části ostrova a druhou malebnou zátoku vytváří zálivy Velo a Malo jezero. Tyto jezírka jsou mezi sebou spojeny úzkým průlivem. I když vnitrozemí ostrova působí poněkud nehostinně, na terasovitých svazích se daří pěstování vinné révy, ovoce a oliv.

Autor: ivana

Na ostrově panuje charakteristické středozemní klima s mírnými větry a dlouhým, teplým a suchým létem. V blízkosti ostrova je rozeseto asi čtyřicet malých kamenitých neobydlených ostrůvků, které jsou rozděleny do dvou skupin. Zdejší vody jsou poměrně bohaté na ryby, což v minulosti vedlo k četným sporům o jejich vlastnictví, hlavně tedy mezi rybáři z ostrovů Lastovo, Vis a Korčula.

Historické prameny zmiňují ostrov jako řeckou kolonii Ladesta. V období kolem 3. století před Kristem byl ostrov okupován Římany, kteří mu dali název Augusta Insula (Císařův ostrov). Po odchodu Římanů ostrov často měnil majitele, patřil Neretvanům, Benátčanům, chorvatsko-maďarským králům, knížectví Zahumlje, Dubrovníku, Rakousku a Itálii. I když nebyl nikdy nijak opevněn, představoval důležité strategické místo. V letech 1252 – 1808 byl ostrov pod vlivem dubrovnické nadvlády. Z tohoto období se zde podařilo dochovat několik památek.

Francouzi zde roku 1819 na místě původního hradu zničeného roku 1616 vybudovali pevnost. V dobách Socialistické federativní republiky Jugoslávie, byl na ostrov Lastovo i sousední Vis zamezen přístup cizincům. Ostrovy se staly vojenskými základnami nepřístupnými veřejnosti. Z toho důvodu se podařilo ostrov zachovat téměř nedotčený cestovním ruchem a zamezilo se tak rozvoji v oblasti ubytovacích, stravovacích a dalších služeb spojených s turismem. Díky chybějícímu turistickému ruchu se podařilo dochovat také starobylé objekty z římského období. Ostrov Lastovo dnes spojuje s okolními ostrovy i s pevninou trajektová linka Uble - Vela Luka - Hvar - Split.

Největšími městy na ostrově jsou Ubli na jihozápadě a Lastovo na severu. Obě městečka jsou spojena silnicí. Jejich obyvatelé pracují v zemědělství, sklízí vinné hrozny, olivy a ovoce, k dalším ekonomickým aktivitám patří rybolov, námořní plavba, zpracování ryb a dnes už také cestovní ruch.

Lastovo je největší obcí na ostrově, rozkládá se na svazích hory Glavica, která stoupá do výšky 184 metrů nad mořem. Vrchol nabízí velkolepý výhled na východní část ostrova Lastovo a ostrov Korčula. Nejstarší kulturní památkou je goticky farní kostel sv. Kosmy a Damiána z roku 1473. Na přelomu 16. a 17. století prošel úpravami, které mu daly dnešní vzhled. Interiér kostela zdobí Pieta od neznámého benátského mistra a také krásná renesanční křtitelnice. Kostel i dnes slouží k pořádání různých církevních slavností. Naproti kostelu se na hlavním náměstí nachází bývalá městská lodžie z 15. století.

V městečku je spousta kostelíků, ale za zmínku jistě stojí kostelík sv. Blažeje stojící na okraji města. První zmínka o něm pochází z 12. století, je tak nejstarším na ostrově. Na kopci nad městečkem stojí pozůstatky hradu, který byl zničen během povstání rolníků v 17. století. Lastovo je také zvlášť zajímavé díky neobvyklým komínům, starým až čtyři sta let. Historickými kořeny se může pochlubit také románská oratoř Panny Marie v poli umístěná na zdejším hřbitově.

Osada Ubli je hlavním ostrovním přístavem. O dávném osídlení tohoto místa svědčí základy starokřesťanské baziliky z 5. až 6. století po Kristu. Řada dalších významných historických objektů byla objevena ve 2. polovině 20. století během archeologických vykopávek v zátoce Velo jezero.

Na ostrově mají dlouholetou tradici církevní svátky, které se těší velké oblibě. Každoročně zde tak probíhá několik festivalů, které jsou považovány za nejkrásnější v Dalmácii. Lidé tančí na rytmy vycházející ze starých hudebních nástrojů. Při té příležitosti si obyvatelé obléknou pestrobarevné kroje určené přímo k oslavám těchto svátků.

Ostrov Lastovo je dnes ideální lokalitou pro milovníky vodních sportů, jako je jachting, a rybaření. Také potápěči mohou odhalit krásy mořských hlubin, čekají na ně podmořské jeskyně a barevný svět rostlin živočichů. Na své si zde však přijdou také milovníci dobrého jídla a vína. Nezapomeňte ochutnat místní suché víno Lastovska Maraština, které je charakteristické svou chutí.

- jap -

Předchozí články z Chorvatska:
Pula - na skok v istrijské metropoli
Císařská Opatija
Nedostupný Velebit

Článek byl zobrazen 4 507 krát.