Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Mljet - zelený ostrov

Až na samotném jihu Chorvatska, v jižní Dalmácii, se daleko od všeho shonu a masového turismu nachází osmý největší ostrov Jaderského moře – ostrov Mljet. Jeho nedotčená příroda, mírné klima, klid a zejména čisté moře však lákají stále vzrůstající počet návštěvníků.

Ostrov leží 23 námořních mil od Dubrovníku a 13 námořních mil od Korčuly. Od poloostrova Pelješac je Mljet oddělen 9 km širokým Mljetským průlivem. Na jih od něj se rozprostírá již jen otevřené moře. Celková rozloha ostrova činí 98 km2, je přibližně 38 km dlouhý a 3 až 4 km široký. Díky teplým létům a mírným zimám pokrývá ostrov rozmanitá středomořská vegetace. Oproti ostatním dalmatským ostrovům je Mljet hodně zalesněn, lesy pokrývají 72% jeho plochy. Na severozápadě ostrova se vyskytují ceněné borové a dubové porosty, ale nechybí ani typické cedrové háje. Jinak je Mljet typický vápencový, kopcovitý a krasový ostrov s četnými dolinami a jeskyněmi. Nejvyšším bodem ostrova je Veliki Grád dosahující nadmořské výšky 514 metrů. Podél pobřeží je roztroušeno několik neobydlených ostrůvků a útesů.

Autor: karlnorling

Historie osídlení ostrova sahá do dávných dob, jako první zde pobývali Ilyrové, kteří vystavěli několik osad. V roce 35 před Kristem přešel ostrov pod nadvládu Římanů, zámožní Saloňané vybudovali několik honosných vil a ostrov pak využívali jako rekreační oblast. V 10. století se moci chopili Neretvané a v 11. století se stal součástí Zahumljenského knížectví. V roce 1151 ostrov daroval dóže Desa benediktýnům z italského města Pulsano a ti zde založili klášter. O 200 let později připadl ostrov Dubrovníku a v jeho područí zůstal až do roku 1815.

Dnešními obyvateli jsou především potomci dávných přistěhovalců z Bosny či Hercegoviny. Celkem se počet lidí žijících na Mljetu pohybuje okolo 1200. Jejich zdrojem obživy je hlavně zemědělství a rybolov, v posledních letech ale také stále rozvinutější turistický ruch. Lidé se věnují především pěstování vinné révy, olivovníků a léčivých rostlin. Na pobřeží najdete jen několik málo vesniček, které v minulosti sloužily jako přístaviště, posléze se však proměnily spíše v malá turistická letoviska. Mnohem více lidí však žije na úrodných planinách ve vnitrozemí ostrova.

Autor: Tomoyishi

Správním místem celého ostrova je vnitrozemní obec Babino Polje, která byla založena v polovině 10. století skupinou pevninských uprchlíků. Sídlo bána vzniklo v roce 1333, když se ostrov stal součástí Dubrovnické republiky. Vesničce dominuje gotický kostel sv. Blažeje, v jehož předsíni si můžete prohlédnout hrobku rodiny Palunčićů.  Najdete zde také bývalý Rektorský palác, který býval sídlem dubrovnického místodržícího. Postaven byl v letech 1500 – 1554.

Ve východní části ostrova se nachází obec Sobra, která se stala dopravním uzlem Mljetu. Jezdí sem trajekty z Dubrovníku a poloostrova Pelješac, navíc tudy prochází i místní komunikace, jež protíná celý ostrov. Nevelká vesnice Polače leží na západní straně ostrova u stejnojmenného zálivu. Obec se může pyšnit bohatou historií, což dokazují nálezy ruin mohutného antického paláce. Ten je druhým největším římským palácem v celé Dalmácii. V jeho blízkosti pak byly ještě objeveny pozůstatky starokřesťanské baziliky z 5. až 6. století. Malá obec Prožura patřila ve středověku benediktýnům. Ti zde po sobě zanechali klášter, který však byl ve 20. století přestavěn na ubytovací kapacity. Zachovat se podařilo kostel Nejsvětější Trojice z 13. století a hřbitovní kostelík sv. Martina z 14. století. Nedaleko obce Korita se tyčí strážní věž Toreta z 16. století, která měla ostrov ochraňovat proti pirátům.

Severní a jihovýchodní pobřeží ostrova je velmi členité, k větším zátokám patří Pomena, Polače, Tatinica, Sobra, Prožura, Okuklje a Saplunara. Východní část ostrova se pro svou bujnou vegetaci, rozmanitou zvířenu a vzácné kulturní dědictví stala v roce 1960 národním parkem. Národní park Mljet zabírající území o rozloze 30 km2 je známý díky mořským lagunám, které vznikly zatopením hlubokých údolí mořskou vodou. Velké jezero se rozkládá na ploše 1,45 km2 a je hluboké 46 metrů, má dva kanály, z nichž jeden ústí do moře a druhý do druhého jezera. Uprostřed Velkého jezera je situován ostrůvek, na němž stojí starý benediktýnský klášter Panny Marie z 12. století. Klášter byl významným centrem vzdělanosti a uchovával nejbohatší benediktýnskou knihovnu v Evropě. Jsou na něm patrné prvky gotiky, renesance i baroka, v minulém století sloužil jako hotel a dnes prochází rekonstrukcí. Patří k nejfotografovanějším památkám a nejzajímavějším místům oblasti.

Foto: Velké jezero    Autor: oranges and lemons

Malé jezero zabírající plochu 0,24 km2 dosahuje hloubky 30 metrů. Mořské dmutí vytváří silné mořské proudění, které kdysi pohánělo několik vodních mlýnů. V samotných lagunách je pomalá cirkulace vody, proto letní teploty vody bývají zpravidla o několik stupňů vyšší než v moři. V obou jezerech je zaznamenán velký výskyt ústřic. Plavání ve zdejších vodách je zakázáno, ale kdo má zájem, může se vydat na lodní okružní plavbu po jezerech.

Na nejjižnějším bodě ostrova se nachází oblast se zálivem Saplunara, který se pyšní nejkrásnější pláží. Nejen díky ní, ale také úžasné nedotčené přírodě a bujné vegetaci v okolí byl záliv vyhlášen přírodní rezervací. Mljet je plný krásných odlehlých pláží, které jsou tvořeny jak jemným pískem, tak i malými oblázky. Pod vodou se vám otevře nádherný podmořský svět plný pestrobarevných rybek, včetně kaniců. K nejvzácnějším živočichům těchto vod patří ohrožený tuleň středomořský. Na ostrově žijí v hojném počtu také promyky, které zde byly uměle vysazeny, aby vyhubily místní jedovaté hady. Bohužel se tento záměr nějak minul účinkem, promyky místo hadů vyhubily i mnoho jiných živočišných druhů. Zajímavou atrakcí na ostrově je Odysseova jeskyně nacházející se pod obcí Babino Polje. A proč právě Odysseova? Podle pověsti byl Mljet Homérovým ostrovem Ógyggií a Odysseus zde měl strávit sedm let s vílou Kalypsó. K jeskyni dnes vede vyznačená stezka.

- jap -

Předchozí článek z Chorvatska - Šibenik – Krešimírovo město

Článek byl zobrazen 5 935 krát.