Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Zadar postavený na římských základech

V blízkosti Jadranské magistrály leží 80 tisícové starobylé středomořské město Zadar, které vévodí oblasti Severní Dalmácie. Historické centrum města se rozkládá na úzkém poloostrově, jehož osídlení se datuje až do římského období. Město tak oplývá řadou významných památek z nejrůznějších historických období.

Původními obyvateli tohoto území byli Ilyrové, ale dnešní půdorys města pochází právě z římské éry. Římané obsadili oblast v 1. století a založili v těchto místech osadu Iadera či Jader. Již v tak dávných dobách bylo město důležitým přístavem, kde se obchodovalo se dřevem a vínem, ale také zde bylo kotviště pro byzantské flotily. Od 9. stol. patřilo město k chorvatskému státu, během 12. a 13. století o něj vedli boje Benátčané s Uhrami.  Nakonec město a dalmatské ostrovy v roce 1409 prodal uherský král Zikmund Lucemburský Benátkám za 100 tisíc dukátů. Pod nadvládou Benátčanů bylo město až do roku 1797 a za tu dobu jen vzkvétalo - vyrostlo v něm mnoho kostelů a paláců. V letech 1805-1813 Zadar okupovala Francie, poté však přešel do područí Rakouska.

Po první světové válce si Italové vynutili svrchovanost nad městem, ale jakmile došlo v roce 1947 k vytvoření Jugoslávie, mnoho Italů se z města odstěhovalo. Během druhé světové války byl Zadar baštou fašistů, proto byl několikrát bombardován a utrpěl vážné škody. Nejen že bylo zničeno množství historických památek, ale o život přišlo mnoho lidí, jiní ztratili střechu nad hlavou. Ke konci války byl Zadar osvobozen a stal se součástí Chorvatska v rámci Jugoslávie. Dosti poničeno bylo město také mezi lety 1991 – 1992, kdy probíhaly nepokoje mezi Srby a Chorvaty.

V současné době je Zadar důležitou chorvatskou turistickou destinací, ale také hospodářským, administrativním, dopravním a kulturním centrem regionu. Historická část města leží na nízkém poloostrově u přírodního přístaviště. Přístav je významný z hlediska mezinárodní přepravy, vyplouvají odtud důležité trajektové linky směřující k chorvatským ostrovům nebo do Itálie. Fungují zde také dva jachtařské přístavy, tzv. mariny - Borik a Tankerkomerc.

Půdorys dnešního Zadaru nese prvky urbanistického řešení z období Říma, poznáte to například pravidelnou sítí ulic. Zadar se pyšní množstvím architektonických a historických památek a je tak jedním z nejpřitažlivějších měst v Dalmácii. Paradoxně, mnoho z antických památek bylo nalezeno až při bombardování města za druhé světové války. V té době se odkryly například základy chrámu, římské sloupy baziliky, domy na fóru a také část akvaduktu situovaného mimo město.

Nejcennější památkou města je předrománský kostel sv. Donáta, pojmenovaný po svém zakladateli biskupu Donátovi. Kostel z dalmatského vápence byl vystavěn v 9. století na troskách římského fóra. Se svým kruhovým půdorysem a třemi půlkruhovými apsidami je krásnou ukázkou byzantské architektury v Dalmácii. Kostel je 27 metrů vysoký a završen kuželovitou kupolí. Kolem celého vnitřního obvodu kostela obíhá ženská galerie, neboli tzv. matroneum, které kostel rozděluje na dvě podlaží. Již od roku 1797 se kostel nevyužívá pro bohoslužby, ale díky dobré akustice se zde poměrně často konají nejrůznější koncerty.

Srdcem historické čtvrti města je Národní náměstí, které bylo v minulosti střediskem obchodu a místem politických debat. Stejně jako tehdy, je i dnes centrem veškerého veřejného dění. Na náměstí stojí radnice z roku 1938 a renesanční městská lodžie z druhé poloviny 16. století. Nedaleko se nachází budova městské strážnice postavená v 16. století, k níž však byla roku 1798 dostavěna hodinová věž. Budova dnes slouží jako sídlo Národopisného muzea, v němž jsou uloženy sbírky oděvů a dalších předmětů z celé župy.

K důležitým památkám Zadaru patří i hradby s městskou bránou a přístavní brána z 16. století. Brána, která sloužila jako hlavní vstup do města, je dílem ústředního veronského architekta Michela Sanmicheliho. Vidět zde můžete také středověkou věž Bablja Kula, u jejíž základny se nachází pět studní, které v minulosti sloužily jako hlavní zásobárny vody pro Zadar. Dále v historickém centru najdeme kostel sv. Simeona postavený původně v románském slohu. Uvnitř kostela jsou ve stříbrném, téměř dva metry dlouhém relikviáři uloženy ostatky kněze Simeona. Jedinečný je také oltář, na němž je znázorněna Panna Marie se světci, která je dílem benátského umělce. Oltář byl roku 1546 pokryt plátkovým stříbrem.

Na náměstí Zeleni Trg stojí kostel Panny Marie, jež je součástí někdejšího kláštera benediktinek. Výstavba tohoto svatostánku byla započata roku 1066, ale během staletí prošel mnoha úpravami a přestavbami, dnes si tak na něm můžete prohlédnout renesanční průčelí. V sousedním klášteře je umístěno Muzeum sakrálního umění, které uchovává předměty ze zlata, ale také četné obrazy a skulptury. Otevřena je stálá výstava sakrálního umění, známá pod názvem "Zlato a stříbro Zadaru". Část zdejšího pokladu byla za války ukryta v základech sousední románské zvonice z roku 1105. Během bombardování tak hrozilo, že se zde ukryté předměty dostanou do rukou nacistů, ale naštěstí se tak nestalo.

Nedaleko římského fóra, které bylo hlavním náměstím středověkého římského města Jadar, se dnes v jedné z nových budov nachází Archeologické muzeum představující návštěvníkům sbírky z období pravěku až po nedávnou minulost. Nejcennějším exponátem je pravděpodobně sklo z období Říma, ale významné jsou také křesťanské a středověké liturgické předměty. Zbytky římského fóra jsou dnes patrné na náměstí Zeleni Trg, prohlédnout si tam můžete třeba základy veřejných budov, zbytky původní dlažby, krámky zlatníků a směnárníků nazývané „tabernae“ a také korintský sloup.

V jedné ze zastrčených uliček je schován další cenný románský trojlodní kostel sv. Chrysogona pocházející z 12. století, který ukrývá barokní oltář se sochami čtyř patronů Zadaru – Chrysogona, Zoila, Šimona a Anastázie.  Velkolepá katedrála sv. Anastázie z 9. století pak dominuje bývalému hlavnímu náměstí středověkého města Jadar, tedy dnešnímufóru. Její románské průčelí je ozdobeno dvěma rozetovými okny. Hlavní rozeta je románská, zatímco ta menší je gotická. Interiéry katedrály ukrývají sarkofág s ostatky sv. Anastázie, patronky města. V sousedství katedrály vyrostla v roce 1452 zvonice, která se však svého dokončení dočkala až v 19. století. Zasloužil se o to britský architekt Thomas Jackson.

- jap -

Další články z Chorvatska:
Split – sídlo císaře Diokleciána
Plitvická jezera
Pohnutá historie Dubrovníku
Iž - vzhůru do ráje jachtařů
Makarská riviéra

Článek byl zobrazen 7 845 krát.