Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Do Chorvatska vlastním autem

Do Chorvatska, v současnosti nejoblíbenějšího cíle českých dovolených, směřuje každé léto velké množství automobilů. A to nejen s českou poznávací značkou, také německých a jiných. Zdá se, že nekonečné popojíždění v kolonách a stání v zácpách lidi neodrazuje a vždy znovu a znovu sem míří, jako lososi proti proudu řeky.

Jestliže ale opravdu chcete zrovna do Chorvatska, mnoho jiných možností nezbývá. Při cestě autobusem se také kolonám nevyhnete a i když nemusíte řídit, zase trávíte dlouhé hodiny s lidmi, které byste si jinak třeba za společníky nevybrali. Můžete letět letadlem, čímž ale ztratíte nezávislost vlastního dopravního prostředku. Nu, a nebo jet mimo sezónu. To se jeví jako rozumné řešení. Moře bude možná trochu chladnější, počasí možná trochu horší (ale možná taky ne), avšak ceny bývají nižší a hlavně je všude méně lidí.

Ať už pojedete kdykoliv, existuje několik možností volby trasy. Tou nejčastější je průjezd Rakouskem, kde pak konkrétní trasa záleží na vašem bydlišti a preferencích. V případě dostatku času se průjezd dá spojit s návštěvou některých alpských průsmyků či jiných zajímavostí. Níže po trase leží Slovinsko, malá, ale poměrně zajímavá zemička. Jen málokdo se tu zastaví, většina lidí jí projede bez povšimnutí. Přitom třeba Julské Alpy vůbec a Triglavský národní park zvláště jsou opravdovým přírodním klenotem. Pod Slovinskem už je cílová země, Chorvatsko. Samozřejmě jedete-li na jih, je to odsud ještě kus cesty, která se dá absolvovat buď po nové dálnici, nebo po zatáčkovité silnici podél pobřeží.

Foto: Dubrovník

Méně tradiční, ale mnoha obyvateli Moravy preferovanou trasou, je průjezd přes Slovensko a Maďarsko. Přesněji řečeno, po dálnici do Bratislavy a odtud dolů na Záhřeb. Sice tu není dálnice, ale cesta bývá podstatně klidnější, s menším provozem a ve svém důsledku tak i rychlejší. Z Čech je to samozřejmě trochu zajížďka, ale možná, že časově by tato trasa také mohla být zajímavá. Člověk se tím vyhne i koupi rakouské dálniční známky a až donedávna platilo, že maďarský benzin byl o dost levnější než rakouský. Se vstupem do unie se sice rozdíly stírají, ale nějakou dobu to snad ještě platit bude.

V samotném Chorvatsku na nás, kromě hustého provozu, číhají i další nástrahy. Jsou to třeba místní řidiči, kteří někdy projevují nadbytek temperamentu, ale je nutno přiznat, že ve srovnání s některými jinými, jižněji a východněji položenými zeměmi, to jsou ještě úplní beránci s vytříbeným smyslem pro řád a pravidla.

Auto: Korčula

Opravdové nebezpečí skrývá povrch chorvatských vozovek, hlavně těch starších. Je většinou dělán z nějakého jiného materiálu než u nás a zatímco za sucha funguje normálně, za mokra se mění na zrádné kluziště. Tomu je třeba uzpůsobit styl jízdy.

Jinak jízda po Chorvatsku nijak zvlášť nevybočuje z cest po jakýchkoliv jiných jižních zemích a není důvod se jí obávat.

Autor: Michal Hamšík

Další články z Chorvatska:
Stezkami po Istrii
Přírodní ráj zvaný Krka
Záhřeb, hlavní město Chorvatska
Opomíjená Rijeka
Plitvická jezera - nejznámější národní park Chorvatska

Článek byl zobrazen 9 290 krát.