Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Kornati - národní park

Národní park souostroví Kornati byl vyhlášen v roce 1980 jako pátý tehdy jugoslávský národní park. Začala se zde budovat organizační a materiálně-technická základna pro rozvoj cestovního ruchu. Byl však kladen důraz na to, aby se tento rozvoj nijak nedotkl a nenarušil přírodu a jedinečný svět flóry a fauny, jak na moři, tak i na samotných ostrovech.

V dnešních dnech je výstavba středisek cestovního ruchu a infrastruktury dokončena, což umožňuje každému strávit zde jedinečnou a nezapomenutelnou dovolenou. Ostrovy jsou vyhledávány zejména potápěči, pro které jsou zde ideální podmínky.

Kornatské ostrovy ležící asi 15 km od chorvatského pobřeží jsou součástí severodalmatské ostrovní skupiny, která se rozkládá mezi ostrovy Dugi Otok, Žirje, Pašmanem, Vrgadou a Murterem. Omývány jsou azurovým Jaderským mořem, které kolem nich ukrývá jeden z nejrozmanitějších podmořských světů. Své útočiště zde našli mořští štíři, delfíni, cejni a hejna dalších středomořských ryb. Souostroví Kornati tvoří celkem 140 ostrovů, které obklopují mělčiny a skalnaté útesy. Vše je natěsnáno na ploše 300 km2, což nemá u středomořského pobřeží obdoby. Samotný národní park Kornati zahrnuje 89 ostrovů, z nichž největší je ostrov Kornat s rozlohou 32,5 km2. Tyto vápencové ostrovy se táhnou v délce 25 km podél chorvatského pobřeží. Povrch ostrovů byl po mnoho let tvarován mořským příbojem, přílivem, odlivem a vanoucími větry. Díky působení těchto vlivů došlo k narušení měkké vápencové desky, vznikly úzké průlivy a labyrint z vody a ze skal. Téměř všude tak můžete spatřit vysoká skaliska, která vystupují přímo z moře. Nejvyšší je 80 metrová skalní stěna u ostrůvku Klobučaru. Jelikož tyto skaliska připomínají špičky koruny, začali jim tak místní obyvatelé říkat a z toho pravděpodobně vznikl i název souostroví Kornati. Síla příbojových vln je patrná na místech, kde jsou do pevniny zaryty hluboké trhliny a rýhy, na pobřeží ostrova Mona dokonce moře vymlelo hluboce převislé oltáře.

Ostrovy nemají kvůli svému vápencovému podloží žádné vodní toky. Dešťová voda se zachytává v nádržích zvaných gustirne a v přírodě se shromažďuje v terénních sníženinách. Na ostrovech najdeme mnoho zajímavých geologických útvarů, jako například různobarevné geologické vrstvy na ostrově Kornat, které vytvářejí nádherné vzory. Unikátní je také 200-300 metrů široký a 7 km dlouhý konec hlavního ostrova. Za průlivem se zde totiž z moře zvedá 109 vysoký skalní blok zvaný Opat. V dávných dobách byly ostrovy porostlé lesy, které byly ale vykáceny Římany. Ti je využívali na stavbu svých lodí. Docílili toho, že dnes na ostrovech nenajdeme téměř žádný strom. Římané také o 2 metry prohloubili úžinu mezi ostrovem Kornat a Dugi Otok, protože potřebovali, aby byla splavná pro jejich velké lodě.

Ostrovy byly osídleny již od prvního tisíciletí našeho letopočtu. Dokazují to nálezy ilyrského, starochorvatského a římského osídlení. Přirozeným zdrojem obživy byl pro obyvatele rybolov, v okolí ostrovů se totiž vyskytovaly bohatá loviště. Dnes je zde rybolov  již zakázán. O dřívějších obyvatelích ostrovů svědčí také ruiny starých nádrží na dešťovou vodu a vivárium, kde se uchovávaly ryby jako proviant pro námořníky. V dnešní době jsou ostrovy přes zimu neobydlené a vlastní je několik rodin, které žijí hlavně na ostrově Murter. Nejvíce rušno je na ostrovech během letních měsíců, kdy je zaplní turisté z různých koutů Evropy a kdy místní zemědělci opečovávají své olivové háje. Na strmých svazích se místy vyskytuje chráněná forma chrpy, tzv. dubrovačka zečina, která je endemickým rostlinným druhem, jelikož se vyskytuje pouze na ostrovech Kornati. Spatřit ji můžete taky na uměle založených skalkách. Na loukách ohraničených starobylými zdmi z přírodního kamene se i dnes pase množství ovcí, které se sem přivážejí koncem jara, celé léto se zde pasou a poté si je majitelé zase odvážejí domů. Na obloze můžeme spatřit kroužící racky žlutonohé a dravce.

Celková rozloha národního parku je 224 km2 a z toho tři čtvrtiny se nachází pod mořskou hladinou. Zdejší voda je tak čistá a průzračná, že sluneční světlo pronikne do hloubky až 80 metrů. Pod vodou najdeme jedinečně pestrý mořský svět, roste zde nejméně 436 druhů mořských rostlin a řas. Červených řas se zde vyskytuje dokonce 222 druhů a blíže k pobřeží napočítáme 72 hnědých a 51 zelených druhů řas. Celkově zde můžeme pozorovat 300 živočišných druhů, mezi které patří láčkovci, mořské houby, měkkýši, raci, pláštěnci a ostnokožci. Pod vodou se nachází také jeskynní systémy, kudy proplouvají velká hejna ryb. Zajímavými obyvateli těchto vod jsou chobotnice a delfíni lovící svou potravu na otevřeném moři.  Tato chráněná oblast se stala útočištěm pro 65 druhů ryb. Ve vodě tedy můžete zahlédnout parmice pruhované, smuhy tmavé, ropušnice obecné, ropušnice malé a mořské úhoře.  Díky tomuto bohatému podmořskému světu jsou ostrovy Kornati vyhledávaným cílem nejen turistů a rekreantů, ale také potápěčů a milovníků přírody.

Další články z Chorvatska:
Ostrov Vis
Korčula - léty prověřená kvalita
Hvar, chorvatská Madeira nezklame!
Když na slavnost, tak do Rabu
Do Chorvatska vlastním autem

Článek byl zobrazen 27 717 krát.