Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Pohnutá historie Dubrovníku

Historické město Dubrovník ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Dalmácii patří k nejznámějším turistickým střediskům Chorvatska. Město je světoznámé krásou svých památek, a proto bylo roku 1979 zapsáno na Seznam světového památkového dědictví UNESCO.

Dubrovník představuje jeden z nejcennějších památkových komplexů v celé jihovýchodní Evropě. Často tak bývá také označován jako „Perla Jadranu“ a patří mezi nejnavštěvovanější místa na chorvatském pobřeží. Celé město lze považovat za jakési živé muzeum pod otevřeným nebem. Jeho přívětivá a poklidná atmosféra však byla v minulosti narušena válkou, která zde probíhala v letech 1991 a 1992. Dubrovník se tehdy stal terčem ostřelování jugoslávské armády. Město zasáhlo přes 2000 granátů a řízených střel, které poničily asi polovinu domů a téměř všechny památky. Z oblasti také na dlouhou dobu vymizeli turisté a celý chod města byl válkou narušen. Jakmile byla v roce 1995 uzavřena Chorvatsko - jugoslávská dohoda, začal se život ve městě pomalu vracet do normálu. Vzniklé škody se podařilo poměrně rychle odstranit a město podstoupilo celkovou rekonstrukci. Jak roky ubíhaly, začali se do Dubrovníku opět vracet první turisté. Dnes se Dubrovník znovu pyšní svou původní krásou a turistický ruch zde doslova vzkvétá.

Ve městě panuje příjemné klima s horkými léty a mírnými zimami, což z něj dělá atraktivní destinaci po celý rok.  Dubrovník je obklopen bohatou vegetací, parky a zahradami se středomořskou a subtropickou květenou. Dubrovník je navíc i centrem univerzitních fakult, vyšších i odborných škol, sídlí zde různé vědecké ústavy, divadla, muzea a galerie i komorní orchestr.

Historie Dubrovníku sahá do 7. století, kdy byl údajně založen uprchlíky z římského Epidaura. Následně se ocitl pod nadvládou Byzantinců, Benátčanů i Maďarů. V roce 1382 získal nezávislost jako Republika Ragusa, která disponovala flotilou 500 lodí a měla důležité obchodními styky na Balkáně a ve Středozemním moři. Od 14. století pak bylo město samostatným státem s názvem Republika Dubrovnik, která dosáhla největšího rozkvětu v 15. a 16. století. Mohutné zemětřesení v roce 1667 však zničilo téměř celé historické centrum, včetně všech jeho románských, gotických i renesančních památek a mělo na svědomí více než 5 tisíc lidských životů. Značná část historického jádra dnešního Dubrovníku tak pochází z období barokní rekonstrukce města, která následovala po této ničivé katastrofě. Republika však neztratila hospodářský ani politický význam, její konec nastal teprve v roce 1806, po jejím obsazení Napoleonovými vojsky. Oficiální zánik Republiky Dubrovnik se datuje do roku 1808.

Poklidné však nebyly ani novodobé dějiny Dubrovníku. Roku 1815 se stal součástí rakouské Dalmácie, o více než 100 let později se pak připojil k nově vzniklému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – od roku 1929 zvanému Jugoslávie. Za 2. světové války se stal součástí samostatného Chorvatska, byl okupován Italy i Němci a nakonec osvobozen jugoslávskými partyzánskými jednotkami. V roce 1991 došlo k vyhlášení chorvatské samostatnosti, což vedlo k vypuknutí války.

V historickém Dubrovníku dnes žije jen kolem pěti tisíc obyvatel. Celý Dubrovník je obehnán 2 kilometry dlouhými mohutnými středověkými hradbami, které jsou v některých místech až 6 metrů široké. Staly se symbolem Dubrovníku a zároveň jeho nejcennější památkou, pochází totiž z 8. až 17. století. Jejich součástí je ještě 15 obranných věží, z nichž nejmohutnější a nejnavštěvovanější je válcová Minčeta. Byla vystavěna v roce 1461 podle návrhu architekta Michelozza Michelozziho.

K opevnění patří ještě dvě brány s padacím mostem - Vrata od Ploča a Gradska vrata Pile. Vrata Pile slouží jako hlavní vchod do opevněného historického jádra a vede k nim kamenný most z roku 1537. Výklenek zdobí nevelká socha sv. Blažeje, patrona Dubrovníku. Zajímavý je také gotický portál z roku 1460. Druhá brána Vrata od Ploča pochází z 13. století a je z ní výhled do malého přístavu. Před branou stojí Asimovova věž a tvrz Revelin, která je oddělena vodním příkopem. Přímou součástí městského opevnění je také pevnost sv. Jana stojící u přístavu. Dnes již v pevnosti sídlí Námořní muzeum, které návštěvníkům přibližuje námořní minulost Dubrovníku. Ve spodní části věže je umístěno akvárium s nejrůznějšími druhy mořských živočichů. Vrchol pevnosti je tvořen válcovou baštou Bokar. Díky tomu, že hradby obíhají celé město, naskýtá se z nich výhled na všechny místní památky i nekonečné moře.

Středem města prochází hlavní ulice Placa (někdy také Stradun), kde najdeme památky jako je renesanční kostel sv. Spasitele ze začátku 16. století, románsko-gotický františkánský klášter a Velkou Onofriovu fontánu, která byla součástí dubrovnického vodovodního systému z poloviny 13. století. Fontána patří k neznámějším dubrovnickým pamětihodnostem a krášlí náměstí rozkládající se u brány Pile. Samotná hlavní ulice Placa vznikla ve 12. století, roku 1468 byla vydlážděna a následně i olemována množstvím kamenných domů. Dnes tato široká třída nabízí bary, restaurace, kavárny i zábavní podniky – stala se místem, kam se po setmění přichází lidé bavit.

Na opačném konci ulice je náměstí Luža, které je ekonomickým a politickým srdcem města. Stojí zde palác Sponza z 14. století, který v minulosti sloužil jako mincovna a dnes se v něm nachází Státní archiv. Na stejném náměstí naleznete i Rolandův sloup z roku 1418, jenž je oblíbeným místem dostaveníček zamilovaných párů.  Na východní straně náměstí se tyčí městská zvonice s hodinami, dům Loža se čtyřmi zvony a hlavní strážnice, která sousedí s Malou Onofriovou fontánou z roku 1438.

Další památkou Dubrovníku je barokní Knížecí palác (Knežev Dvor) z 15. století, jež je bývalou residencí místních vládců. Po dlouhá staletí byl politickým a administrativním centrem Republiky Ragusa. Dnes se na jeho nádvoří konají četné koncerty a vystoupení, zvláště během každoročního festivalu pod názvem Dubrovnické letní hry. V palácových místnostech se nachází exponáty Muzea města Dubrovníku. Muzeum seznamuje návštěvníky s dějinami města, uchovává historický nábytek a obrazy dalmatských a benátských umělců. Expozice čítá celkově přes 15 tisíc uměleckých děl. V roce 1315 byl ve městě založen Dominikánský klášter, který měl důležitou úlohu v kulturních aktivitách města. Z roku 1667 pochází barokní katedrála projektovaná římskými architekty. V katedrální klenotnici jsou dnes uchovány cenné památky z Byzance a Středního východu. Je zde umístěna liturgická sbírka zlatých a stříbrných předmětů a také kolekce asi 200 relikviářů.

Jakmile si prohlédnete památky Dubrovníku, vydejte se za odpočinkem na některou z místních pláží s upravenými vstupy do moře nebo na dubrovnické koupaliště. Milovníci romantiky se mohou vydat do osamělých zátok, kde si užijí dostatek soukromí. Severně od Dubrovníku se navíc rozkládají krásné Elafitské ostrovy, na něž je možné se několikrát denně dopravit motorovým člunem. Pyšní se nádhernými plážemi a zátokami, které v minulosti rádi využívali i příslušníci dubrovnické šlechty. Obydlené jsou jen tři ostrovy a najdeme na nich uzavřené kláštery nebo předrománské kostely, které jsou již bohužel trochu poznamenány zubem času.

Autor: Jana Přibylová

Další články z Chorvatska:
Iž - vzhůru do ráje jachtařů
Makarská riviéra
Dugi Otok - ostrov s italskou duší
Pašman - ostrov tiché krásy
Porečské zastavení

Článek byl zobrazen 14 434 krát.