Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Velké a Malé jezero

Velké a Malé jezero

Pozoruhodné Velké a Malé jezero se rozkládá na severozápadě ostrova Mljet, tedy na území národního parku Mljet. Hornatý terén ostrova Mljet protínají dvě navzájem propojená krasová údolí naplněná slanou vodou – Velké a Malé jezero. Zvláštní jezera jsou ve skutečnosti mořské laguny, které vznikly zatopením hlubokých krasových údolí mořskou vodou vtékající sem úzkými průlivy. Přestože jsou to slaná jezera, v panoramatu krajiny vypadají jako sladkovodní.

Fenomén slaných jezer představuje i ve světovém měřítku jedinečnou geologickou a oceánografickou zajímavost, neboť tato jezera vytvořená před více než deseti tisíci lety byla původně sladkovodní. Díky své nádheře a přírodním zajímavostem jsou atraktivním lákadlem pro přírodovědce i ostatní milovníky přírody.

Velké jezero o rozloze 1, 45 km2 dosahuje místy až 46 metrů hloubky. Má dva kanály – jeden ústí do moře a druhý do menšího jezera – Malo Jezero, které má plochu 0,24 km2 a je hluboké kolem 30 metrů. Přes průliv Soline vedl dříve most, který byl odstraněn v roce 1960. Potom byl průliv prohlouben a rozšířen, aby jím do Velkého jezera mohly vplouvat i větší lodě. V obou jezerech se nachází mnoho druhů škeblí jako třeba slávky jedlé, kyjovky, návky Noemovy a ústřice. Plankton z obou jezer byl předmětem několika vědeckých prací.

Pokud přijedou návštěvníci na ostrov Mljet na jaře nebo na podzim, mohou se v obou jezerech už vykoupat, protože Malé jezero je teplejší než Velké jezero a obě jezera jsou teplejší než moře. Návštěvníci zde mohou trávit dovolenou koupáním a sluněním, vodními sporty jako je potápění, rybolov, windsurfing nebo jachting. Turisté by si neměli nechat ujít hezké dlouhé procházky hustými borovicovými lesy kolem jezera a na kopec Montokuc, z něhož je za příznivého počasí moc hezký výhled na celý národní park Mljet, moře i okolní ostrovy. A možná se jim přitom poštěstí spatřit neobvyklé zvířátko – promyku munga, které chrání ostrov před hady.

Uprostřed Velkého jezera se vynořuje ostrůvek, na němž se rozkládá benediktinský klášter s kostelem sv. Marie z 12. století. V roce 1151 totiž zachlumský kníže Desa daroval ostrov Mljet benediktinům z Monte Gargana v Apulii. Tito právě na ostrůvku ve Velkém jezeru postavili románský klášter, který byl v té době důležitým střediskem vzdělanosti, a jeho pýchou byla jedna z nejbohatších benediktinských knihoven v Evropě. Vznikla zde řada kronik a literárních spisů, které představují vzácné dědictví chorvatských dějin a kultury. Působili zde významné osobnosti chorvatské literatury a slavní dubrovničtí básníci a spisovatelé. Mniši také důmyslně využívali v průlivu Soline při přílivu a odlivu vzniklého silného proudění k pohonu mlýnů. Později byl klášter upravován goticky, renesančně i barokně.

Roku 1572 turečtí korzáři vyplenili celý ostrov Mljet. Povraždili nejen většinu obyvatel ostrova, ale také všechny řeholníky benediktinského kláštera. Zachránili se jen ti, kdo se v této době uchýlili do ústraní nepropustných porostů v horách. Když v roce 1808 dobyl Napoleon Dubrovnickou republiku, byli nuceni ostrov opustit i benediktinští mniši. Ve 2. polovině min. století budova kláštera sloužila jako hotel Melita a v současné době se rekonstruuje.