Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Palagruža

Palagruža - informace o ostrově

Ostrov Palagruža je největším ostrovem a také majákem v menší skupině ostrůvků a útesů, který je vzdálen od ostrova Lastovo skoro stejně jako od italského pobřeží. Skalnaté pobřeží ostrova je těžko přístupné. Palagružský práh odděluje severní mělčejší část Jadranu od jižní, hluboké části.

Ve středu ostrova se ve výšce 110 metrů nad mořem tyčí chráněná technická památka – maják s meteorologickou stanicí, která je využívána také pro ubytování turistů. Samotný ostrov je asi 1 400 metrů dlouhý a 300 metrů široký. Celý ostrov je přírodní rezervací, neboť se zde nacházejí četné druhy rostlin a živočichů, z nichž jsou mnohé endemické. Všude rostou keře kapar s překrásnými květy, můžete tu také vidět oleandr a pelyněk. Na ostrově převažuje výskyt keře pryšce, které jsou nejbujnější v období od podzimu do jara. Nedoporučuje se na ně sahat, protože jsou zdraví nebezpečné, přestože mají hezký vzhled.

S výjimkou strážce majáku, který stojí na nejvyšším bodě ostrova (91 m), nemá ostrov obyvatele. Maják Palagruža se nachází mezi italským a chorvatským pobřežím, vzdálený asi 68 námořních mil od Splitu. Ostrov Palagruža je nevšedním chorvatským ostrovem a dovolená strávená na majáku stejného jména na tomto ostrově, je jedinečnou zkušeností. Majáková budova se rozkládá uprostřed ostrova ve výšce 90 metrů, a z toho důvodu, nelze tento objekt doporučit k prázdninovému pobytu seniorů či osobám, které nejsou úplně ve formě a fit.

Maják, který byl na ostrově Palagruža vystavěný v roce 1875 je největší ze všech majáků rozsetých po Jadranu. Uvnitř majáku jsou dvě čtyřlůžková apartmá. Na základy stavby majáku byl použit těžký a tvrdý kámen pocházející z ostrova a další stavba byla postavena z lehčího kamene pocházejícího z ostrova Brač. Zajímavostí je, že světelný mechanismus majáku – dodnes fungující, vyrobil v roce 1873 Pařížan Henry Epoulite. V budově majáku je možné si také prohlédnout malou archeologickou sbírku.

Díky výhledu na nekonečnou mořskou hladinu a díky zdejší pláži Jižní zlato, která je považována za jednu z nejpěknějších pláží na Jadranu, je ostrov Palagruža mimořádným místem pro prožití skvělé dovolené. Malé oblázkové pláže se nalézají také v jižní části ostrova a na ostrůvku Galijuli. Oblázkové pláže jsou vhodné ke koupání pro děti, neboť se tu nacházejí mírně se svažující vstupy do moře a na dně mělčiny jsou drobné oblázky. Se strážcem majáku je možné dohodnout prohlídku ostrova a jeho malebných skalisek a útesů, stejně jako ostatních ostrůvků a útesů v palagružském souostroví.

Moře kolem ostrova Palagruža je jako stvořené pro milovníky potápění. Mořské dno je tu většinou rovné a skalnaté, na některých místech je písčité. Voda je čirá, viditelnost je dobrá, obzvlášť v odpoledních hodinách. Na ostrovním útesu Galijula je na mělčině, která se nazývá Papak, ukryto cosi tajemného, co přitahuje potápěče k průzkumu, totiž vrak parníku. Na stejném místě tu ve středověku ztroskotala také jiná loď, druh veslice, které se říkalo „galej“.

V zátokách Stará Vlaka a Žalo se nachází několik kotvišť pro rybářské čluny. Okolní moře patří k nejbohatším lovištím tzv. modré ryby a nejrybnatější části Jaderského moře vůbec. Ve značném množství se tu také s úspěchem loví i tzv. bílé ryby a langusty. V době výlovu humrů a sardelí se kolem ostrova shromažďuje až kolem pěti set lodí. Po ránu je možné zúčastnit se vytahování rybářských sítí z moře, což je pro turisty skutečně jedinečný zážitek. Budou-li mít štěstí, mohou ve vodách obklopujících Palagružu spatřit i hejna delfínů.

Až do 20. století se zde udržoval zvyk pro pořádání skupinových celodenních veslařských závodů. Jejich výchozím místem byla malá rybářská osada Komiža na ostrovu Vis. Cílovým místem závodů byl ostrov Palagruža. Závodilo se na původních rybářských lodích zvaných Falkuše, které se po staletí vyrábějí na ostrově Vis stále stejným způsobem.

O důležitosti ostrova Palagruža svědčí archeologické vykopávky, z nichž nejstarší patří do dob raného neolitu. Pozoruhodným objevem je úlomek cenné keramiky, která se vyráběla v Aténách od konce 6. století před naším letopočtem. Nejnovější archeologické objevy svědčí o tom, že si tento ostrov získal v minulosti srdce řeckého hrdiny a válečníka Diomeda, nejslavnějšího válečníka hned po Odysseovi, který přežil Trojské války. Po končené bitvě se vydal na Jadran, kde dále bojoval proti Ilyrům. Údajně je pohřben právě na ostrově Palagruža. Pověst říká, že bůh Zeus poté, co byli Diomedovi válečníci přemoženi a zabiti Ilyry, vyčaroval z jejich duší ptáky, kteří do dnešních dnů hlídají hrob trojského hrdiny.

Některé církevní zdroje říkají, že 9. března 1177 – na Popeleční středu - na ostrově pobýval papež Alexander III., který tudy proplouvat se svou námořní flotilou skládající se z deseti galejí. Údajně mu nádhera ostrova tolik učarovala, že se zde celá výprava zastavila. Po krátkém pobytu na malé vyvýšenině na ostrově, která se od té doby nazývá Papežova niva, papežská flotila cestovala dále směrem na ostrov Vis a dále na Zadar a Benátky.