Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Hum - informace o letovisku

Hum je obec nacházející se v severovýchodní vnitrozemské části Istrijského poloostrova, asi 14 km od Buzetu. Městečko připomíná chorvatské kulturní tradice. Starobylé městečko Hum chrání hradby městského opevnění s bránou z roku 1562, které zde vybudovali Benátčané.

Podle Guinessovy knihy rekordů je Hum nejmenší město světa, v němž žije asi jen 23 obyvatel. Podle pověsti bylo městečko postaveno obry, kterým zbylo trochu kamení po založení několika měst na kopcích jako je Motovun, Vrh, Sovinjak, Oprtalj, Grožnjan, Roč, a tak se rozhodli postavit další malé město, a to právě Hum. Město je proslulé také pro istrijskou rakiji se jmelím, tzv. Bisku, ale především pro hlaholici, což je původní slovanská abeceda, kterou vytvořili Cyril a Metoděj.

Městečko Hum se poprvé objevilo v písemných zprávách už v roce 1102, ale pod jménem Cholm. Italové proto dodnes městečko nazývají Colmo. Ve středověku vzniklý Hum si uchoval všechny rysy tehdejší architektury, typické pro akropolní sídliště. Přestože Hum byl vždy malé městečko, ve středověku se stal významným střediskem hlaholitského písemnictví.

Městečko je obehnáno hradbami dlouhými asi 100 metrů a širokými 35 metrů. Domy stojí uvnitř hradeb v pouhých třech řadách. Vzhled Humu je stejný už od dob středověku. Za hradbami je možné si prohlédnout zvonici, která byla původně obrannou věží. Humská zvonice pochází z roku 1552. Blízko ní stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný na počátku 19. století. Nejcennější zdejší památkou je interiér místního kostela sv. Jeronýma, který zdobí nádherné byzantské fresky z 12. století. Farní kostel ukrývá také bohatou sbírku pozdně gotických kalichů a liturgických předmětů.

Mezi Humem a Ročem se vine tzv. Hlaholská stezka – Alej hlaholistů. V letech 1977 až 1985 byla vytyčena na trase dlouhé 7 kilometrů jako památka na starobylé chorvatské písmo. Podél stezky je umístěno 11 významných hlaholských dokumentů, zobrazujících osoby a události, které se snažily o rozšíření písma vynalezeného v 9. století svatými Cyrilem a Metodějem. Písmo bylo vymyšleno proto, aby mohl být učiněn překlad bible do staroslověnštiny. Jedenáctým památníkem je městská brána v Humu. Dvanáct medailonů na ní umístěných symbolizuje jednotlivé měsíce roku a pro ně charakteristické zemědělské práce.