Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

Žirje

Žirje - informace o ostrově

Ostrov Žirje je se svými 15,4 kilometry čtverečními největším obydleným ostrovem ze Šibenického souostroví v Severní Dalmácii. Je také ostrovem nejvzdálenějším, nachází se asi 5 námořních mil jihozápadně od Šibeniku a směrem na jih od něj se rozprostírá už jen otevřené moře.

Žirje spadá do Šibenického souostroví a je jedním ze skupiny Severodalmatských ostrovů. Rozkládá se ve vnějším ostrovním pásu, od sousedního ostrova Kakan je oddělen Žirjanským průlivem. Kolem něj jsou ve vodách Jaderského moře rozesety ještě četné malinké ostrůvky, jako třeba Škrovada, Mažirina, Hrabošnjak, Kosmerka, Raparašnjak nebo Mikavica. I když Žirje leží poměrně daleko od pevniny, má s ní zajištěno pravidelné lodní spojení. Díky tomu se stal vyhledávanou destinací pro všechny, kdo hledají klid a odpočinek, daleko od ruchu velkých měst. Lodě vyplouvají několikrát denně ze Šibeniku a zastavují ještě na ostrůvku Kaprije.

Podle dochovaných zdrojů byl ostrov v roce 1059 údajně darován chorvatským králem Petarem Krešimirem IV. benediktinskému řádu. Posléze jej získal knížecí rod z Bribiru, který jej i s ostrovem Murter přenechal zadarským feudálům. Ti jej v roce 1323 opět vrátili do vlastnictví Šibeniku. V době nadvlády Benátek měly některé šibenické šlechtické rody na ostrově svá sídla. Rok 1572 byl do dějin ostrova zapsán černým písmem, vpadli na něj totiž Turci, kteří jej dobyli a do základů zničili. Mnoho lidí odtud uteklo, ti, co zůstali, začali budovat vše znovu, od základů.

Krajina tohoto vápencového ostrova je mírně zvlněná, pokrytá makchií a táhnou se přes ni dva rovnoběžné hřbety. Mezi nimi se rozkládá úrodná nížina vhodná pro pěstování vinné révy, oliv a ovoce. Název ostrova je pravděpodobně odvozen od plodu středozemního dubu – „žiru“. Husté dubové porosty totiž ostrov kdysi pokrývaly. Nejvyšším vrcholem je Kapić dosahující výšky 131 metrů nad mořem. Severní pobřeží je lemováno příjemnými zátokami Mikavica, Muna, Japlenišće, na jižním pobřeží jsou to pak zátoky Mala a Vela Stupica, Kabal, Kruševica a další. I když se na Žirje nenachází žádné vodní toky, vody je zde relativně dostatek. Pro hospodářské účely byla vybudována 35 hluboká přírodní nádrž, do které se při jarních deštích nashromáždí voda, jež pak po celý rok slouží k napájení zvířat. Na hospodářství ostrova se ve velkém podílí chov ovcí a také rybolov. Vody v okolí Žirje jsou mezi rybáři velmi oblíbené, slibují totiž hojnost ryb.

V posledních letech se na ostrově začal rozvíjet také cestovní ruch. Ubytování je však prozatím možné pouze v soukromí, v domě některého z místních obyvatel, kterých na ostrově žije okolo 160. Většina lidí žije v obci Žirje, která je jediná na ostrově. Nachází se stranou od mořského pobřeží, přibližně v polovině ostrova. K cenným historickým památkám obce patří kostel Matky Boží z roku 1480. Několik málo jedinců žije v blízké osadě Muna ležící ve stejnojmenné zátoce, kde se nachází také přístav. Další lidé obývají chatky na pobřeží nebo v kopcích, kde pasou ovce. Na ostrově najdete i kousek historie, na kopcích Gradina a Gustijerna jsou patrné pozůstatky byzantského opevnění pocházejícího z doby císaře Justiniána, tedy z 6. století. Původně byl odtud střežen ostrov a sledována bezpečnost zdejších vodních cest.

Sportovně založení jedinci a milovníci cyklistiky budou na ostrově určitě nadšení z cca 20 km značených cyklistických stezek. Jejich povrch je buď asfaltový, polní nebo se jezdí v horském terénu. Také pěší turisté si zde přijdou na své, ostrov protíná celá řada pěších cest různých délek a náročností. Moře v okolí Žirje je nádherně čisté, rádi sem jezdí milovníci potápění a dalších vodních sportů. Díky své odlehlosti nabízí ostrov klidnou a jednoduchou dovolenou, kterou ocení nenároční turisté a milovníci přírody. Často sem zavítají také jachtaři, kteří se vydávají na plavby kolem členitého chorvatského pobřeží. Atraktivní je pro ně také blízkost ostrovů Kornati. Ostrov Žirje je vystavován severním i jižním větrům, léta jsou zde suchá a teplá.