Chorvatsko - průvodce na cesty po Chorvatsku

souostroví Brijuny

Souostroví Brijuni se skládá ze dvou větších a třinácti menších ostrovů, které byly za vlády Josipa Broza Tita veřejnosti nepřístupné. Souostroví se rozkládá v moři u západního pobřeží poloostrova Istrije. V roce 1984 byl na jejich území vyhlášen národní park. Ostrovy pokrývá bujná vegetace a převážná část jejich území zůstává neobydlená. Návštěvníkům jsou přístupné jen dva hlavní ostrovy – Veli Brijun a Mali Brijun.

Brijuny jsou prvotřídním kulturně historickým prostředím, protože zde člověk pobývá už od doby středního neolitu až do současnosti. Brijunské soustroví je vzdáleno jen 6 km daleko od přístavního města Pula. Mezi nimi a Pulou, hlavním městem regionu, je Fažanský průliv. Z fažanského přístavu jezdí každý den loď na ostrovní skupinu Brijuni. Břehy ostrůvků jsou velmi členité. Zdejší mimořádně mírné podnebí vytváří vhodné podmínky pro středomořské a subtropické rostlinstvo, vyskytuje se zde více než 700 druhů.

V Národním parku Brijuni byly kromě původní vegetace vysázeny také tropické rostliny z celého světa, z nichž byly vypěstovány upravené aleje, parky a háje. Ostrovy v Národním parku jsou: Veli Brijun, Mali Brijun, sv. Marko, Gaz, Okrugljak, Supin, Supinić, Galija, Grunj, Vanga (Krasnica), Pusti (Madona), Vrsar, sv. Jerolim a Kozada. Brijunská vodní říše je dokonalým rejdištěm ryb, je to ukázková oáza tvz. mořský park. Občas se dokonce stane, že okolí parku navštíví i delfíni a kosatky. Podmoří osídluje nekonečné množství různých druhů hub, mušlí, ježků, raků a ryb. Nejznámější ryby jsou: lubin, oráda, list, cipal, škarpina, úhoř a zubatec.

Na Brijunech je zoologická zahrada otevřeného typu a zvířata se volně pohybují po ostrově. Je zde také safari-park. V parku žije bezpočet původních zvířat. Z divokých zvířat tu návštěvníci mohou spatřit jeleny, muflony, zebry, antilopy, pávy, bažanty a mnoho dalších exotických zvířat, která jsou umístěna v ohraničených prostorech. Většina z nich byla dovezena v období vlády Tita. Řada z nich je darem panovníků a prezidentů, kteří sem zavítali. V jižní části ostrova Veli Brijun je ptačí rezervace Saline.

Brijunské soustroví bylo obydleno již od pradávna. Dva největší ostrovy znali lidé již v době kamenné. Podle archeologických nálezů byl největší ostrov Veli Brijun osídlen již v prehistorickém období. Roku 177 př. n. l. souostroví obsadili Římané a bohaté římské rodiny si zde stavěly své letní rezidence. V roce 1332 odtud vyhnala obyvatele malárie, později se sem lidé vrátili a pracovali v kamenolomech.

Na sklonku 19. století koupil ostrovy tyrolský průmyslník Paul Kupelwieser, který z nich udělal velkolepé letovisko pro schůzky evropské finanční elity. Nechal tu postavit hotely, golfová hřiště, kasino, dostihovou dráhu a dokonce vodovod. Projekt ztroskotal po jeho smrti po 1. světové válce.

Po 2. světové válce ostrovy jako letní rezidenci využíval maršál Tito a přijížděly sem hlavy mnohých států. Tehdejší jugoslávský prezident Tito ze souostroví udělal soukromou rekreační oblast a místo, kde trávili volný čas politikové z nejrůznějších zemí. Na ostrůvku Vanga západně od ostrova Veli Brijun měl Tito svou osobní rezidenci.

Nejvíce historických památek se nachází na ostrově Veli Brijun, kde si u zálivu Verige mohou milovníci historie prohlédnout pozůstatky římské vily z 1. století. Ta obsahovala kromě obytných a hospodářských budov ještě tři chrámy, lázně, lodžie, přístav. Prostornou místnost, kde se rodina scházela na hostiny a oslavy, krášlí unikátní mozaiky.

U protějšího zálivu stojí byzantská pevnost (castrum), mezi jehož hradbami se nachází malé městečko, které bylo obydleno až do 16. století. Tento typ pevnosti je jediný svého druhu na celém chorvatském pobřeží. V malé osadě Brijuny je možné si prohlédnout čtverhrannou obrannou věž z 12. století a benátský kaštel z 16. století, kde je od roku 1955 umístěna archeologická expozice. Dnešní muzeum pečuje o kulturní a archeologické artefakty pocházející z ostrovů. Kostel sv. Heřmana z roku 1481 ukrývá kopie fresek a různých hlaholských památek pocházejících z oblasti Istrie a Kvarnerských ostrovů. Na západním pobřeží největšího ostrova v zálivu Dobrika se vyjímají rozvaliny komplexu budov, opevněného hradbami s věžemi, které byly postaveny v byzantské epoše (539 – 778).

Do benátské éry se datuje Bílá vila, která byla zrestaurovaná v roce 1721. Vzácná budova sloužila jako rezidence státníka Tita a využívala se pro recepce a politické schůze. Výstavou fotografií Josip Broz Tito na Brijunech, která byla založena roku 1984, byla veřejnosti zpřístupněna činnost prezidenta Jugoslávie na ostrově od jeho první návštěvy 20. června 1947 až do posledního dne jeho pobytu 29. srpna 1979, kdy se z brijunského mola vydal na šestý summit hnutí nezúčastněných zemí do Havany. Během své vlády zde Tito přivítal různé delegace, významné státní návštěvy, spolupracovníky, přátele, ale také známé umělce či vědce. Dlouhá řada vlajek různých států na ostrově symbolizuje 60 zemí světa, jejichž prezidenti, králové či císaři (asi 90) navštívili Brijune. Dodnes jsou Brijuni letním sídlem chorvatského prezidenta.

Kolem přístavu Brijuni vyrostly luxusní hotely a golfové hřiště. Nabídka sportovního vyžití je tu skutečně bohatá. Patří do ní možnost jízdy na koni, hraní golfu, tenisu, plachtění na lodi, windsurfing, pronájmu jízdního kola a projížděk po ostrově, pronájmu a jízdy na člunech, potápění. Hosté mají k dispozici i řadu sportovních hřišť a hal. Dovolená na Brijunech je určena pro hosty, kteří mají zájem o ubytování v hotelech nejvyšší kategorie a o nabídku doplňkových možností sportu, zábavy a rekreace. Autem se na Brijuny nedostanete, dopravu zde zajišťují autovlaky.